O zdanění církevních náhrad a o novele zákonů týkajících se odchodu Británie z EU bez dohody bude Senát rozhodovat na schůzi, která začne 27. února. Termín stanovil senátní organizační výbor. Informovala o tom senátní tisková tajemnice Eva Davidová.
Zatímco normu kvůli brexitu bez dohody horní komora pravděpodobně schválí, zdanění náhrad, které církve dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, patrně odmítne. Zdanění prosadila ve Sněmovně KSČM s pomocí SPD a vládních ANO a ČSSD. V Senátu má na rozdíl od Sněmovny většinu opozice, přičemž komunisté a hnutí Tomia Okamury v horní komoře zastoupení nemají. Někteří senátoři už ohlásili, že navrhované zdanění napadnou u Ústavního soudu.
Zastánci zdanění argumentují zejména údajným nadhodnocením finančních náhrad daných zákonem o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi, jak byl schválen v předminulém volebním období za vlády Petra Nečase (ODS). Kritici tvrdí, že zdanění náhrad je protiústavní i s ohledem na smlouvy, které v minulosti uzavřel stát s církvemi.
Norma týkající se brexitu má britským občanům v Česku zajistit až do konce příštího roku stejná práva, jako by byli dál občany Evropské unie. Podobně by se mělo recipročně zacházet s českými občany v Británii po 29. březnu, kdy má země opustit unii.
Bez přijetí normy by se Britové v případě brexitu bez dohody ocitli v Česku ve stejném postavení jako cizinci ze zemí mimo Evropskou unii. Dotklo by se to podle ministerstva vnitra zhruba pět tisíc Britů působících na českém pracovním trhu. Celkem v Česku legálně pobývá kolem osmi tisíc občanů Spojeného království. Brexit ovlivní také život Čechů v Británii, podle různých odhadů jich tam žije 40 tisíc až sto tisíc.
