Lidé, kteří přišli k majetkové újmě trestnou činností, by měli mít přístup k penězům, které prostřednictvím peněžitých trestů či propadnutím majetku získává od pachatelů stát. Vládní návrh zákona, jež to předpokládá, by měla sněmovna podle čtvrtečního doporučení ústavně-právního schválit. Nyní musejí oběti žádat o peníze formou exekuce, nově by je měli získat rozhodnutím soudu. Dolní komora rozhodne o normě patrně na říjnové schůzi.
Nyní platí, že poškozený, kterému soud přizná majetkový nárok vůči pachateli trestného činu, musí tyto peníze vymáhat exekučně v civilním řízení. "Vymahatelnost těchto nároků je poměrně nízká, neboť pachatel má málokdy majetek, ze kterého by se poškození mohli hojit," uvedlo ministerstvo spravedlnosti.
Majetek odvedený na základě soudně uložených trestů by nově nebyl příjmem státního rozpočtu, ale putoval by na zvláštní účet zřízený na ministerstvu spravedlnosti. Poškozený, který by vznesl svůj nárok vůči pachateli v rámci trestního řízení a soudy by mu jej uznaly, by se pak s žádostí obracel přímo na ministerstvo. Podmínkou by bylo to, že soud v daném trestním řízení skutečně uložil některý z majetkových trestů. Právě z těchto konkrétních peněz by pak mohl konkrétní poškozený či poškození čerpat. Ministerstvo ale zároveň upozorňuje na to, že škoda způsobená pachatelem zajištěný majetek často výrazně převyšuje.
Peníze ze zvláštního účtu by podle doporučených úprav výboru šly i probační a mediační službě na poskytování pomoci obětem trestných činů. Šlo by o dvě procenta. Majetkovou škodou by bylo i dlužné výživné na děti.
Ministerstvo předpokládá, že by obětem vyplácelo ročně celkem asi 81 milionů korun.
