Památku studentů Jana Palacha a Jana Zajíce, kteří se v roce 1969 na protest proti vývoji v Československu po okupaci vojsky Varšavské smlouvy upálili, si večer v Praze připomněla asi dvacítka lidí. Palach zemřel přesně před 48 lety. V místě, kde se před Národním muzeem upálil a kde se nachází pomník, studenti přečetli jeho dopis na rozloučenou. Lidé si také mohli zapálit svíčky z lucerny, kterou aktivisté z platformy Bez komunistů.cz symbolicky zažehli již v Palachově rodném domě ve Všetatech a přivezli do Prahy.
U pomníku lidé vytvořili ze svíček také Palachovy iniciály. Na závěr piety si přítomní zazpívali českou hymnu. Jan Zajíc spáchal sebevraždu po Palachově vzoru 25. února 1969.
"Symbolicky se tady scházíme, vzpomínáme oběť Jana Palacha i Jana Zajíce, a pak jdeme domů. Ale tam je ten život. Na každém kroku jsou to někdy drobnosti, v podstatě se jedná o slušné chování v maličkostech. Někdy jsou to ale velké zásadní věci, které i dnes vyžadují odvahu," řekla zakladatelka mateřských center Rut Kolínská, která se setkání účastnila.
Lidé by si proto podle ní měli vzpomenout na odvahu obou studentů a přenést ji do statečného kroku, který vyžaduje každodenní život.
Od pondělí do 25. ledna drží dvacítka studentů převážně vysokých škol hladovku. Připomínají ty studenty, kteří se krátce po Palachově činu sešli na protestu a ve fontáně před Národním muzeem týden demonstrovali až do Palachova pohřbu. Ten se konal 25. ledna 1969.
Drží také vysokoškolák Ondřej Tomášek. K hladovce se podle svých slov připojil, protože mu není lhostejný vývoj současné společnosti. "Myslím, že se začínáme zase vracet k tomu problému, proti kterému chtěl Jan Palach bojovat, jako například o cenzuru médií různými lidmi v politice," dodal.
