Hodina Země
OBRAZEM: Světové dominanty na hodinu zhasly. Poprvé i Praha

Praha se letos poprvé připojila k mezinárodnímu happeningu Hodina Země. V rámci akce, která má upozornit na potřebu ochrany životního prostředí, zejména klimatu, v půl deváté večer potemněla například Petřínská rozhledna nebo nejvyšší stavba české metropole - žižkovský vysílač. Do akce se každoročně zapojují miliony lidí a tisíce měst po celém světě včetně Paříže, New Yorku nebo Londýna.

V Česku se v sobotu podle koordinátorů z Ekologického institutu Veronica k happeningu připojilo přes 150 obcí, řada hradů, zámků, ale i soukromých společností. Velké množství českých obcí přislíbilo, že ve 20.30 na hodinu zhasne veřejné osvětlení. Města se zúčastnila především vypnutím osvětlení svých dominant a památek. To je i případ metropole.

Praha avizovala, že vypne slavnostní osvětlení Staroměstské a Nové radnice, Vyšehradu nebo Karlova mostu i věží na jeho obou koncích. K akci se přihlásily i soukromé subjekty, vedle vysílače na Žižkově třeba i Tančící dům.

Mimo Prahu se mělo vypnout například nasvícení karlovarské kolonády nebo kutnohorského chrámu svaté Barbory. Ke kampani Hodina Země se v Česku přihlásily i další památky, třeba hrady Svojanov na Svitavsku nebo Karlštejn.

Světlo se v rámci Hodiny Země nevypíná po celém světě najednou, ale podle rytmu časových pásem. V každém místě na světě se mohou dobrovolníci k akci připojit úderem půl deváté večer místního času a vytrvat mají do půl desáté večer.

Úplně první významnou stavbou, jejíž osvětlení v rámci letošního ročníku zhaslo, byl nejvyšší novozélandský mrakodrap Auckland Sky Tower. O hodinu později následovaly třeba proslulá budova Opery v australském Sydney a místní most Harbour Bridge. Později na hodinu zhasla i osvětlení velké věže v Tokiu, tchajwanského mrakodrapu Tchaj-Pej 101, Velké čínské zdi či malajsijského mrakodrapu Petronas Tower.

Kampaň, která má počátky v roce 2007 v Austrálii, se díky aktivitě ekologů rychle rozšířila do celého světa. Od prvního ročníku se akce stala podle organizátora Světového fondu na ochranu přírody (WWF) největším projevem světové podpory boje proti znečištění Země plyny se skleníkovým efektem. Svá světla při této příležitosti zhasínají dominanty, jako jsou pyramidy a Sfinga v Gíze, Eiffelova věž v Paříži, most Golden Gate v San Francisku nebo londýnský Big Ben.

Loni se do akce podle WWF zapojilo 5251 měst a 1,8 miliardy lidí ve 135 zemích. V Česku se happeningu zúčastnilo 134 měst a obcí, 60 firem a tisíce jednotlivců. Do letošního ročníku se zapojilo nově několik dalších zemí jako Libye nebo Irák, ale i Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), jejíž posádka sleduje vlnu vypínání světla z oběžné dráhy Země.
Podporu Hodině Země přislíbil i generální tajemník Organizace spojených národů Pan Ki-mun. Apeloval na jednotlivce, organizace i firmy, aby v rámci solidarity s 20 procenty obyvatel planety, kteří nemají přístup k elektřině, udělali totéž.