Začalo to před šestnácti lety jako služba odvozu aut. Příliš úzké zaměření ale nemělo šanci se dlouhodobě uživit. "Nyní máme širokou škálu nadstandardních přepravních služeb," říká Robert Faltýnek, majitel společnosti Modrý anděl.
Na svém webu tvrdíte, že jste více než taxislužba. Co si pod tím mám přesně představit?
Řekl bych, že těch rozdílů v porovnání se standardní taxislužbou je více. To hlavní ale je, že to chceme dělat lépe. Dbáme na to, aby se klient při přepravě cítil bezpečně a co nejlépe.
To je pro mě velice abstraktní. Řekněte mi, proč bych si měl zavolat vás, a ne třeba řidiče Uberu?
My se snažíme dbát na maximální kvalitu. Většina našich vozů je prostorná a nadstandardně vybavená. Řidiče pečlivě vybíráme, školíme a kvalitu služby kontrolujeme. Máme širokou škálu přepravních služeb, pro různé potřeby, speciálně upravené procesy pro letištní transfery, odvoz vozu, luxusní limuzíny. Díky tomu můžeme kvalitně pokrýt maximum přepravních potřeb klientů.
Předpokládám ale, že asi cílíte na jinou klientelu než tradiční taxikáři.
Nezříkáme se žádného zákazníka, ale je pravda, že dominantně cílíme na aktivní lidi, kteří si užívají život a nechtějí být jenom přepravovaná věc za nejnižší cenu. Cílíme také na firemní klientelu a máme pro ni speciální procesy.
Takže jste na trhu našli mezeru, kterou jste zaplnili?
Neřekl bych mezeru, jednoduše se snažíme dát klientům službu, při které se budou cítit dobře, a ne pouze tak, že jsou přepravováni.
Je vaším revírem pouze Praha, nebo jezdíte i mimo ni?
Přepravujeme klienty po Praze a okolí, ale standardně také z jiných evropských měst do Prahy a naopak.
Jak vás napadlo pustit se do podnikání v taxislužbě?
Původně jsme poskytovali službu odvoz vozu, taxislužba se z toho vyvinula až poté.
Drink and drive?
Ano. Kolem roku 2002, těsně předtím, než jsem se službou odvoz vozu začal, provozovala to nějaká firma pomocí jednoho vozu: řidič rozvážel ostatní šoféry k autům klientů a ti se potom vraceli zpět na stanoviště pěšky a MHD. A to i v zimě. Logicky stále nestíhal. Tato neefektivita mě inspirovala k tomu, abychom to zkusili jinak - jeden vůz na dvojici, přičemž jeden z řidičů odváží auto klienta, druhý ho doprovází jiným vozem a tím spolu po ukončení zakázky odjedou k další. Na toaletě jsem si přitom uvědomil, že tohle je to správné místo pro propagaci této služby - a podnikatelský záměr byl na světě.
Proč jste si dali název Modrý anděl? Ještě se mi vybaví Žlutý anděl nebo Dobrý anděl, ale proč jste si vybrali modrou barvu?
Koupili jsme dvě modré fabie, protože to nebyla příplatková barva a peněz na začátku bylo málo. Není v tom žádná větší poezie.
Taxikáři u veřejnosti nejsou zrovna populární. Nedávno dokonce kvůli Uberu pomalou jízdou blokovali průjezd na letiště, kde pak docházelo ke strkanicím právě s řidiči z neoznačených vozů. Jak tento spor vnímáte?
Na jednu stranu taxikářům rozumím, ačkoli nesouhlasím s tím, že si jako rukojmí vzali řidiče v Praze, kteří jejich pomalou jízdu museli trpět, namísto úřadů, jež nechávají dlouhodobě věc zanedbanou a tržní podmínky nerovnoprávné. Jde o to, že když chcete v Česku přepravovat lidi z místa A do místa B, musíte se řídit zákonem o taxislužbě a splnit řadu legislativou daných podmínek. Musíte si pořídit taxametr, mít zvláštní pojištění, musíte to či ono, což vám samozřejmě zvyšuje náklady. Pak přijde na trh někdo, kdo dělá totéž co vy, ale prohlásí, že je něco jiného, a všem těmto předpisům se snaží vyhnout. Takže to rozčilení taxikářů do značné míry chápu. Je to stejné, jako když má někdo restauraci, dodržuje všechna pravidla, ale vedle si další člověk otevře to samé a bude říkat "To je u mě doma, já sdílím kuchyni" a nebude dodržovat nic. Pak se tomu, kdo pravidla plní, logicky podniká hůře a místo nákladů na zvyšování kvality musí vložit prostředky do regulačních nároků.
Není to ale důsledek toho, že si tady klasičtí taxikáři v minulosti prolobbovali právě takovou regulaci, aby se jim na trh nemohl nikdo dostat?
Nemyslím. Stávající přísnou regulaci zavedl stát, aby vyřešil podvádějící taxikáře. Sankce se postupně zvyšovaly, ale schopnost je vymáhat nikoli. A tak si určitá malá skupina taxikářů v centru stále dělala, co chtěla, a z toho vznikla také obecně špatná pověst této profese. Koneckonců, taxikářům by se podnikalo bez regulací lépe.
To ano, ale pak by na ten trh mohl snadno proniknout kdokoli.
Nebyl jsem u toho, když se legislativa tvořila, ale nemyslím, že stát zašpuntoval trh někomu dalšímu. Uber a jiní tu v té době ještě nebyli.
To chápu. A nebylo by právě proto lepší podmínky na trhu narovnávat opačným způsobem, tedy nesnažit se přísněji regulovat Uber, ale naopak mírněji regulovat taxislužbu obecně?
Ano, v tom s vámi souhlasím. Příliš mnoho regulací bez patřičné vymahatelnosti je kontraproduktivní. Je třeba pružně reagovat na technický pokrok, potřeby klientů, ale i řidičů a samozřejmě také na rovné tržní podmínky.
Evropský soudní dvůr v tom nicméně nedávno udělal jasno, když Uber prohlásil za taxislužbu. Jak to vnímáte?
Vnímám to tak, že v tom už je konečně pořádek. Nemyslím si totiž, že cesta vede skrze zákazy, ale přes jasné definování toho, kdo je kdo, a tím pádem jaké předpisy musí splnit.
Ony by ty zákazy asi ani nepomohly. Mně totiž připadá, že politici místo toho, aby novým věcem dali nějaký řád, raději hledají cestu, jak to zakázat. Jenže technologický pokrok se regulacemi zbrzdit nedá.
Přesně tak. Nelze se tvářit, že něco neexistuje, když to evidentně existuje. Pokud se někdo vymkl nějakým pravidlům jen proto, že nejsou jednoznačně definována, tak je definujme.
V této souvislosti se hovoří o sdílené ekonomice jako o novém fenoménu, který postupně vytlačí současný zaběhnutý ekonomický model. Bojíte se, že zmizí i tradiční taxislužba?
Nemyslím si, že vše sdílené je lepší. Sdílené je většinou levnější, protože se často vyhne pravidlům, která většinou také znamenají překážky a náklady. Nejznámější sdílené trendy jsou aktuálně právě v přepravě osob a v ubytování. Hotely a taxislužba jsou v tom případě také sdílená ekonomika. Majitelé Airbnb byty často přímo nesdílejí, protože v těch, které pronajímají, nebydlí a řidiči Uberu přepravují z místa A do místa B za úplatu svými nebo půjčenými vozy stejně jako taxikáři. Spolupracující řidiči pro Modrý anděl přepravují také klienty z místa A do místa B za úplatu, a navíc se to snaží dělat co nejlépe, aby se klienti cítili co nejlépe a ženy hlavně bezpečně. Předmět je stejný, ať už se to bude jmenovat taxislužba, nebo nějak jinak. Proto se "zmizení" nebojíme.
