Maturitní zkouška by mohla mít do budoucna dvě podoby. Vedle běžné by středoškoláci mohli získat profesní, která by dostačovala pro výkon povolání, ale ne pro studium vysoké školy. Součástí maturity by se mohlo stát i skládání maturitních či absolventských prací s obhajobou. Vyplývá to z aktuálního návrhu think-tanku Univerzity Karlovy (UK) Vzdělávání 21, který ve čtvrtek na tiskové konferenci představili jeho zástupci spolu s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Podle něj ministerstvo návrh zohlední při rozhodování o změnách v maturitách, které chce připravit.
Návrh na vznik dvou maturitních zkoušek reaguje na skutečnost, že současná společná maturita pro všechny je například pro gymnazisty příliš lehká a pro žáky učilišť naopak moc obtížná, uvedla vedoucí pracovní skupiny think-tanku a šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Poukázala na data Cermatu, podle kterého v letech 2011 až 2014 zhruba 4300 lidí nesložilo zkoušku ani na třetí pokus. Zůstanou tak bez ukončeného středoškolského vzdělání, což jim brání vstoupit na trh práce, řekla.
Součástí klasické maturity, která je podmínkou pro studium na vysoké škole, by podle think-tanku měla být nadále státní neboli společná část. Ve státní části maturit by se měl zachovat didaktický test z češtiny a druhý z matematiky nebo cizího jazyka. Profesní maturita, která by postačovala pro výkon povolání, by pak obsahovala pouze školní neboli profilovou část. Její součástí by měly zůstat kromě jiného písemná a ústní zkouška z češtiny a cizího jazyka. Žáci by na složení maturity měli mít stejně jako dosud tři pokusy, které by mohli složit v období pěti let po ukončení školy. Podle místopředsedkyně think-tanku Radky Wildové se počítá s tím, že by zájemci s profesní maturitou měli mít možnost doplnit si později i maturitu státní.
Na gymnáziích by podle návrhu think-tanku mohla být součástí maturity i dobrovolná maturitní práce a její obhajoba. Na středních odborných školách by pak měli maturanti skládat absolventskou práci. Fungování absolventských prací testuje nyní ministerstvo v devíti školách. Náměstek ministerstva Jan Mareš již dříve řekl, že by pilotáž měla trvat asi tři roky.
Vláda ve svém prohlášení slíbila, že připraví změny v maturitních zkouškách. Ministerstvo podle Gazdíka bude brát návrh think-tanku jako základ pro diskusi o tom, jak by měly úpravy vypadat. Úřad by podle něj chtěl ve vzdělávání významně zvýšit propustnost a motivaci k učení. Věcný záměr novely k maturitám by chtěl mít zpracovaný na jaře příštího roku, řekl.
Změna maturit musí být provázaná s modernizací vzdělávání ve školách, kterou ministerstvo chystá v návaznosti na Strategii vzdělávání 2030+, dodala Wildová.
