Podle jazykových odborníků se smlouva, kterou předložil Marek Dalík médiím, jeví jako překlad z češtiny. Posudek od angličtinářů překladatelské společnosti České překlady si nechaly vypracovat Hospodářské noviny.
Na tom, že je smlouva přeložená z češtiny, by nebylo nic špatného, kdyby ovšem Dalík netvrdil, že byla sepsána v Lichtenštejnsku. Na čechismy, které se v kontraktu objevují, upozornil již ve středu komentátor TÝDNE Martin Fendrych.
ČTĚTE TAKÉ: J&T Dalik
Znalci tvrdí, že se smlouva jeví jako poloprofesionální překlad z češtiny do angličtiny, který vykazuje celou řadu čechismů:
1. Řadové číslovky - psaní s tečkou, typické pro češtinu, se v angličtině nepoužívá: "15. June 2009", "Article II. of this Contract".
2. Formát čísel - "EUR 30.000" jako částka měsíčního pronájmu znamená třicet eur, správně by mělo být uvedeno „EUR 30,000" nebo „EUR 30 000".
3. "Cadastre of real estate assets" - termín cadastre pro "katastrální" se nepoužívá, správně by mělo být např. "Real Estate Register".
4. "Recreational" ve smyslu rekreační je další čechismus, používá se spíš "holiday". 
5. Vazba "from ... till", typická chyba u překladů z češtiny do angličtiny, správně je "from ... to ...".
6. "Commence to run" je doslovný překlad sousloví "počíná běžet", v angličtině se ovšem používá jenom "commence".
7. "Be in delay" je další čechismus, resp. doslovný, ale nesprávný překlad výrazu "být ve zpoždění".
8. "Period lasting longer than ..." - další typická chyba, správně anglicky by to bylo "period longer than ...".
9. Češtinou ovlivněný slovosled - například slova "only": "This Contract can be altered and amended only in writing", správně má být "This Contract can only be altered and amended in writing" ..., only se přiřazuje co nejblíž ke slovesu.
Závěrem: lze téměř s jistotou tvrdit, že v případě Dalíkem prezentované smlouvy jde o překlad z češtiny. Anglický text smlouvy by bylo možné velmi jednoduše přeložit zpátky do původního znění, se všemi typickými českými výrazy.
ČTĚTE TAKÉ: Vilu pronajal byznysmen pochybné pověsti
Foto: Karel Šanda, archiv TÝDNE
