Odboráři a zaměstnavatelé nejsou spokojeni s parametry kurzarbeitu, na nichž se dohodly vládní strany. Budou usilovat o změny nastavení při projednávání zákona ve Sněmovně řekli předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Vláda by návrh novely s kurzarbeitovými pravidly měla schvalovat ve středu večer. Přesné znění k dispozici zatím není.
"Zaměstnanec dostane přes ústa. Bude jediný, kdo to zaplatí. Zaměstnavatel ušetří, zaměstnanci se peníze seberou. Je to nepochopení systému kurzarbeitu a jeho efektu," řekl Středula.
Podle ministryně práce Jany Maláčová (ČSSD) je shoda na tom, aby pracovník od státu za neodpracované hodiny dostával 70 procent čistého výdělku. Doma by ho firma v potížích mohla nechat až čtyři z pěti dnů pracovního týdne.
Podle Středuly je náhrada nízká a lidé na kurzarbeitu by přišli o velkou část příjmu. Oslabila by se jejich kupní síla a přestali by utrácet, což by dopadlo na podniky a živnostníky v jejich okolí, popsal odborář. Dodal, že v takovém případě by odbory ve firmě trvaly na dosavadní zákonné možnosti takzvané překážky v práci. Při ní podnik musí platit zaměstnanci minimálně 60 procent jeho průměrného hrubého výdělku, dohodnout je možné i vyšší podíl.
Aby novela začala platit, musí ji schválit Parlament a podepsat prezident. Podle plánu by kurzarbeit měl navázat od listopadu na dočasný program Antivirus, který skončí na konci října. Původně se počítalo s tím, že by nový zákon měl být od ledna.
Středula řekl, že odbory se budou snažit o to, aby se nastavení v novele upravilo při jejím projednávání ve Sněmovně. Stejný plán mají i zaměstnavatelé. "S finálními parametry jsme nespokojeni. Dohoda (vládních stran) mi přijde velmi nešťastná," řekl Rafaj.
Německý kurzarbeit jako vzor
Zaměstnavatelé zásadně nesouhlasí s tím, aby se náhrada vyplácela jen do průměrné mzdy. Původně to mělo být do jejího 1,5násobku. "Limit průměrné mzdy je skutečně podpásovka pro zaměstnavatele, kteří mají kvalifikované zaměstnance. Přitom se mluví o tom, že nechceme levnou ekonomiku. Trestáme firmy za to, že lépe platí," řekl viceprezident svazu.
Zástupci firem jsou také proti tomu, aby zaměstnavatel hradil sociální odvody z celého běžného pracovníkova výdělku, nejen z odměny za odvedenou práci. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je ale v koalici shoda na tom, že odvody by měly být snížené.
Odbory, zaměstnavatelé i členové vlády opakovaně mluvili o tom, že by vzorem pro český model měl být německý kurzarbeit. Podle Středuly se ale oba systémy výrazně liší a čeští zaměstnanci na tom budou mnohem hůř než němečtí.
Podle spolkového ministerstva práce a úřadu práce kurzarbeit mohou firmy v Německu využít, pokud minimálně desetině zaměstnanců kvůli výpadku práce klesne výdělek o víc než deset procent. V prvním čtvrtroce za neodpracované hodiny dostávají 60 procent čistého, ve druhém 70 a poté 80 procent. Pracovníci s dětmi mají 67, 77 a 87 procent. Některé kolektivní smlouvy ale navyšují náhradu až na sto procent. Příspěvek se vyplácí obvykle až 12 měsíců, kvůli koronavirové krizi ale až 21 měsíců. Peníze se poskytují z fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti.
