Odboráři spolu s provozovateli kanalizace chtějí, aby ministerstvo životního prostředí přepracovalo novelu zákona o vodách. Přinese zvýšení poplatků za vodné a stočné v průměru o 17 procent, uvedli na tiskové konferenci.
Novela by se měla projednat nejdřív na tripartitě, přeje si předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ministr Richard Brabec (ANO) čísla zpochybnil. "Nejsou pro ně podklady," řekl v České televizi. Zopakoval, že bez shody v koalici je připraven záměr stáhnout.
Vláda by se novelou, kterou chce ministerstvo životního prostředí více chránit podzemní zdroje vody, měla zabývat na svém příštím jednání. Ministerstvo životního prostředí plánuje zvýšit poplatek za odběr podzemních vod do roku 2022 na trojnásobek, odběratelé by měli platit šest korun za metr krychlový místo současných dvou korun. Podle odborů se ve skutečnosti zvedne cena více, protože se z poplatku například odvádí i daň z přidané hodnoty.
Vláda by měla podle Středuly přerušit projednávání novely zákona, zatím je zasedání tripartity naplánované na 12. září. Podle Středuly by se tak novela zákona mohla operativně zařadit na jednání.
Ministerstvo životního prostředí uvádí, že chce novelou postupně sjednotit výši poplatků za odběr podzemní a povrchové vody. Teď je dražší než vzácnější podzemní. Odboráři místo návrhu na zdražení poplatku za odběr vody podzemní navrhli naopak zlevnit povrchovou vodu. Brabec k tomu řekl, že cena povrchové vody se stanovuje v resortu zemědělství v rámci správ povodí.
Podle odborářů by novela zákona zvýšila poplatky pro pětičlennou rodinu až o 1700 korun ročně. Vodné a stočné na začátku letošního roku v průměru zdražilo o 1,5 procenta. Růst tak byl mírnější než loni, kdy se zdražovalo o dvě až 2,5 procenta. Důvodem byly hlavně investice. Za krychlový metr vody Češi platili přibližně 83 korun. Z toho 40 korun připadá na vodné, zbytek na stočné.
Brabec nárůst ceny uváděný odboráři odmítl. "Zcela demagogicky jsou tady používána některá čísla, kdy skutečně pro ně absolutně chybí podklady," řekl České televizi. Podle modelů spočítaných odborníky vyšlo průměrné zvýšení platby na čtyřčlennou rodinu na 70 až 80 korun ročně při mixu povrchové a podzemní vody, dodal. Ani při výrazném využití podzemní vody, jako je tomu třeba na Olomoucku, by podle ministra nárůst zdaleka nemohl být takový, o jakém mluví odboráři.
ČSSD nesouhlasí
S návrhem nesouhlasí ČSSD v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Brabec uvedl, že záměr chtěl jako jeden z desítek bodů pro boj se suchem od počátku předkládat jako sociálně únosný a koaliční. "Pokud to nebude koaliční návrh, tak takový návrh vůbec nebude předložen, na zvýšení cen vody," podotkl. Vyjádřil zároveň podiv, že ministři z ČSSD při několikaměsíčním projednávání v jejich resortech až dosud se záměrem nevyslovovali nesouhlas. V pondělí řekl, že pokud by se měl návrh stáhnout, chce vědět, čím plány ve vodohospodářství platit.
Postoj ČSSD Brabec vnímá v souvislosti s blížícími se volbami. Lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka naopak zvýšení poplatků podpořil. Ministerstvo životního prostředí podle něj dělá sice nepopulární, ale logický krok, jenž směřuje k ochraně cenného zdroje.
Plán na trojnásobné zvýšení do roku 2022 ministr Brabec představil na jaře, přičemž podle něho jde o kompromis, neboť původně uvažoval o čtyřnásobném růstu. Poplatky hradí vodohospodářské společnosti, polovina z nich jde krajům, druhá polovina Státnímu fondu životního prostředí. Brabec argumentuje i tím, že nyní za metr krychlový pitné vody odevzdávají vodárenské společnosti dvě koruny, ale odběratelé jim platí i dvacetinásobek.
Proti návrhu se postavily také Svaz měst a obcí a Sdružení oboru vodovodů a kanalizací.
