Dodavatel energie
Odbory ČEZ a.s. jednají s vedením o mzdách, firma nabízí růst o 3,5 procenta

Odboráři společnosti ČEZ a.s., do které patří například zaměstnanci jaderných elektráren, jednají s vedením firmy o růstu mezd v příštím roce. Odbory svůj původní požadavek na růst o osm procent snížily na šest procent, firma naopak svou nabídku zvedla o půl procenta na 3,5 procenta. V pátek to řekl zástupce odborů Jan Hrb. Současná kolektivní smlouva platí do konce roku 2027.

Platná kolektivní smlouva garantuje pro rok 2022 růst tarifních mezd o tři procenta, smluvní mzdy růst nemají. ČEZ nyní navrhuje, aby tarify i smluvní mzdy vzrostly o 3,5 procenta, a to pro všechny divize ČEZ, což je změna proti minulým rokům. Tarifní mzdu dostává ve společnosti zhruba polovina zaměstnanců, druhá polovina má mzdy smluvní. Zároveň ČEZ navrhuje odborům, aby se obě strany pokud možno dohodly na růstu mezd do konce listopadu.

"Kolektivní vyjednávání v ČEZ pokračuje, setkáváme se se zástupci odborů každý týden. Každoročně dochází k dohodě o růstu mezd až v samém závěru roku, takže kolektivní vyjednávání probíhá jako obvykle," řekl již dříve mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Jednání se kvůli pandemii koronaviru uskutečňují on-line. I odbory se podle Hrba chtějí s firmou na růstu mezd domluvit do konce listopadu.

Průměrnou mzdu firma ČEZ dlouhodobě nesděluje. Týdeník Ekonom v roce 2019 napsal, že průměrná měsíční mzda v ČEZ bez členů managementu a vedení činí asi 69 tisíc korun, a je tak vyšší než u dalších energetických firem. Šéf odborů v Jaderné elektrárně Temelín Vladimír Hronek už dříve uvedl, že průměr u tarifních mezd v elektrárně je lehce nad 40 tisíc korun.

ČEZ je největší česká energetická firma a jejím majoritním akcionářem je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Čistý zisk skupiny ČEZ za tři čtvrtletí letošního roku klesl meziročně o téměř sedm miliard na 6,7 miliardy korun. Tržby činily 156 miliard korun, což je přibližně stejně jako za stejné období loni. Snížení zisku ovlivnila klimatická politika EU a také doporučení Uhelné komise ČR ukončit spalování uhlí nejpozději do roku 2038.