Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje kvůli vysoké inflaci mimořádné navýšení minimální mzdy od července. Žádá zvednutí nejnižšího výdělku o 2000 korun na 18 200 korun. Na sjezdu odborové centrály ČMKOS to řekl její předák Josef Středula. Spotřebitelské ceny se v březnu meziročně zvedly o 12,7 procenta.
Výši minimální mzdy upravuje vláda ve svém nařízení. Podle dřívějších údajů ministerstva práce nejnižší výdělek pobírá asi 139 tisíc lidí. Částka se zvyšovala naposledy od ledna. Vzrostla o tisícikorunu na 16 200 korun. S nejnižším výdělkem se zvedá i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi výších podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, tedy do 32 400 korun.
"Vstřícně sděluji, že od července žádáme navýšení na 18 200 korun. Je nutné se podívat na to, jak vysoká inflace je," řekl Středula. Podotkl, že už pro letošek odbory požadovaly navýšení na 18 tisíc korun. Při jednání pohrozil případnými protesty. "My připraveni jsme, nástroje máme," dodal předák. Podle něj ale odboráři upřednostňují jednání.
O navyšování minimální mzdy jedná každoročně tripartita. Na částce se ani minulý rok neshodla. Zaměstnavatelé s vysokým přidáváním nesouhlasí. Připomínají, že náklady vzrostly. Zmiňují ceny energií či pohonných hmot.
S požadavkem na navýšení přišli předáci na tripartitu v polovině dubna. Premiér Petr Fiala (ODS) pak řekl, že vláda podobu opatření ke zmírnění růstu cen zváží, plošným krokům se chce ale vyhnout. "Nemůžeme si dovolit roztáčet inflační spirálu dál a dál. I při dalších krocích musíme mít na paměti, abychom ji i dobře míněným opatřením znovu neroztočili. Jen bychom tím všem ostatním znehodnocovali jejich peníze, mzdy, úspory," řekl pak předseda vlády. Kabinet se podle něj chce soustředit na odstranění českých příčin inflace či přípravu plánu postupu ke snížení české závislosti na energiích z Ruska.
V programovém prohlášení vláda počítá se zavedením vzorce pro pravidelnou valorizaci nejnižšího výdělku. V minulém volebním období to plánovala i tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), na modelu se s odboráři a zaměstnavateli nedohodla.
