Rozmary přírody
Odpoledne začne astronomická zima, dny se začnou pozvolna prodlužovat

V úterý odpoledne nastane zimní slunovrat a začne astronomická zima. Přesně v 16.59 klesne Slunce na své zdánlivé pouti až k obratníku Kozoroha a začne se pomalu vracet zpátky k rovníku.

Na severní polokouli bude úterní den nejkratší v roce. Od této chvíle se začnou dny pozvolna prodlužovat, a to až do letního slunovratu 21. června.

Přesný termín zimního slunovratu není pevně daný, protože rok netrvá přesně 365 dní. Většinou připadá na 21. či 22. prosince. Vzácně to může být i 20. a 23. prosince. Příští slunovrat s datem 20. prosince nastane v roce 2080 a slunovrat s datem 23. prosince bude až v roce 2303.

Délka nejkratšího dne v roce, tedy čas od východu do západu Slunce, je v Česku kolem osmi hodin. Rozdíl v délce dne mezi nejjižnějším a nejsevernějším místem v ČR je víc než čtvrt hodiny. O něco delší den tak prožijí lidé na Šumavě či Znojemsku než ve Šluknovském výběžku nebo na Frýdlantsku.

Pozvolného prodlužování dne si všímají i pranostiky, některé se zachovaly dodnes - například Na Boží narození (25.12.) o kuří pokročení, Na Nový rok o slepičí krok, Na Tři krále (6. ledna) o krok dále či Na Hromnice (2. února) o hodinu více. Slunce zapadá později už od svaté Lucie, tedy od 13. prosince, později však vychází, takže se celková doba slunečního svitu neprodlužuje. Z toho vychází také dodnes používané úsloví "Lucie noci upije, ale dni nepřidá."

Doba slunečního svitu obvykle v prosinci čítá pouze desítky hodin. Loni za celý prosinec slunce v Česku svítilo 33 hodin, vyplývá z dat meteorologů. Naopak v letních měsících jde o stovky hodin, například letos v červnu slunce svítilo 278 hodin.

Doba slunovratu jako konce nekonečné tmy a obrazným i doslovným návratem světla do života bývá příležitostí k oslavám. V české kotlině ho v době předhistorické nejvíce slavili Keltové. Významným svátkem se stal i pro Slovany, kteří slavili zrození mladého boha Slunce - Dažboga neboli Božice. Vše začalo večer před tímto svátkem magickými rituály, které byly hlavně zaměřené na věštění. Rozkrajování jablíčka, házení střevíčku či lití vosku nebo olova se dochovala dodnes.