Inspekce ministra vnitra v případě nasazení odposlechů v kauze Kubice pochybila. Vyplývá to z vyjádření, které poskytla mluvčí ministerstva Jana Malíková. Zvláštní oddělení inspekce se zabývalo postupem při vyžadování odposlechů nasazených při vyšetřování úniku zprávy šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jana Kubice. Inspekce odposlouchávala 46 telefonních čísel. Mezi odposlouchávanými byli i poslanci, primátor, radní, advokáti, podnikatel, manažer a několik soukromých osob.
Podle Malíkové pochybil policista, který odposlechy navrhl a státnímu zástupci zatajil majitele 33 ze 46 mobilních telefonních čísel. Těchto 33 čísel prý přiřadil pouze osmi uživatelům, přestože věděl, kdo jsou majitelé těchto čísel.
Další chybou údajně bylo, že do spisu, který předával státnímu zástupci, nezahrnul údaje zjištěné k majitelům těchto telefonních čísel. Učinil tak prý na pokyn svého nadřízeného.
"Pochybením policisty se nyní zabývá vedení Inspekce ministra vnitra, neboť existuje podezření, že se policista mohl dopustit kázeňského přestupku. V případě nadřízeného policisty již k tomuto kroku nemůže dojít, neboť v řadách policie už nepůsobí," konstatuje zpráva.
Odposlechy následně schválil státní zástupce a soudce je nařídil. Podle vnitra si ale nevyžádali detailní informaci o telefonních číslech a jejich skutečných majitelích. To by se prý mělo do budoucna změnit. Postup soudců a žalobců již zkoumalo ministerstvo spravedlnosti. Podle něj neporušili žádné povinnosti.
K podobnému závěru dospělo také Městské státní zastupitelství v Praze po dohledové prověrce nad postupem žalobce Michala Zachystala, který žádost Inspekce schválil.
Městský státní zástupce Luboš Pětník již dříve řekl, že takový postup je takřka standardní. Většina žádostí prý neobsahuje konkrétní výčet jmen k jednotlivým číslům.
Podle Langra by si v budoucnu měli státní zástupci vyžadovat od policejních útvarů detailní informace o ztotožnění telefonních čísel s konkrétními osobami.
Případ souvisí s informacemi ze zprávy Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), kterou Kubice předložil loni v květnu na zasedání sněmovního branného výboru, čtyři dny před volbami do Poslanecké sněmovny. Přestože část jednání poslanců byla uzavřená, dokumenty v režimu utajení "D" (důvěrné) unikly do médií. Sociální demokraté to tehdy označili za zneužití policie k politickému boji.
Šéf ÚOOZ ve sněmovně tehdy řekl, že premiér Jiří Paroubek (ČSSD), ministerstvo vnitra a policejní prezident se snaží ovlivňovat vyšetřování některých případů, mimo jiné vraždy kontroverzního podnikatele Františka Mrázka či kauzy biolíh. Uvedl, že organizovaný zločin prorostl do státní správy, což prý potvrzují právě utajované dokumenty ÚOOZ.
Zvláštní skupina Vrchního státního zastupitelství v Praze nedávno konstatovala, že tvrzení o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy obsažená ve zprávě se nepotvrdila. Langer v této souvislosti uvedl, že vnitro prosazuje změnu pravidel při nasazování odposlechů.
Každoročně tak bude například zpracována analýza nasazování odposlechů, materiál za rok 2006 se prý již dokončuje. Zpřísní se také pravidla pro nasazení odposlechu a omezí se počet osob, kteří s nimi pracují. Měla by se také zpřísnit následná kontrola.
Také ministerstvo spravedlnosti připravilo novelu zákona upravujícího nasazování odposlechů.
Aféru kolem Kubiceho zprávy komentoval také prezident Václav Klaus. Ten v polovině června řekl, že zpráva by neměla upadnout v zapomnění. Klaus uvedl, že podezření vyslovená ve zprávě českou veřejnost i jeho zásadně zajímají.
Foto: archiv
