Mezi lidmi stále převažují odpůrci výstavby amerického radaru v Česku, kterých je nyní 49 procent. Ukázal to zářijový průzkum společnosti STEM. Dosud podíl odpůrců protiraketového radaru přesahoval v průzkumech padesátiprocentní hranici: například podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) byly v červnu proti radaru téměř dvě třetiny lidí. Srpnový americký výzkum od Opinion Research Corporation (ORC) uváděl 51 procent.
Podle nových výsledků STEM je příznivců umístění radarové základny v Česku 22 procent. Necelá třetina dotazovaných pak uvedla, že nemá dost informací.
Zhruba polovina lidí dala najevo, že může svůj názor změnit, pokud získá k věci nové argumenty. Polovina říká opak. Průzkum STEM, který má statistickou chybu kolem dvou procent, si nechal vypracovat vládní koordinátor pro komunikaci o protiraketové obraně Tomáš Klvaňa.
"Taková ta psychologická hranice padesát procent odpůrců byla prolomena," konstatoval Klvaňa. Přičítá to tomu, že lidé mají k americkému záměru o něco více informací. "Tím pádem klesá počet instinktivních odpůrců a zvětšuje se množina těch, kteří jsou ochotni změnit názor," dodal Klvaňa.
Podle šéfa STEM Jana Hartla jde ale o průlom, který je spíše symbolický. Vláda v oblasti komunikace s veřejností hodně zanedbala, čeká ji v právě započaté informační kampani pod heslem Proti raketám hodně práce, soudí Hartl. A to, zda se počet příznivců radaru zvýší, bude záležet i na osobním zápalu politiků, dodal.
Průzkum ukázal, že mezi lidmi je informovanost nedostatečná: asi jen pětina lidí říká, že má údajů dost. Kombinací otázek se u dotazovaných zkoumal podíl takzvaně pevně rozhodnutých lidí. "Pevných odpůrců" je podle STEM 34 procent, "pevných příznivců" radaru 12 procent. Polovina připouští možnost změny názoru. Výzkum zjistil, že podpora výstavby radaru v ČR převažuje pouze mezi sympatizanty ODS.
Iniciativa Ne základnám obvinila průzkum z toho, že byl zmanipulovaný a otázky byly tendenčně položené. Vláda se podle iniciativy snažila vyvolat dojem, že odpor lidí klesá. "Skutečnost je ale taková, že ze 100 procent dotazovaných pouze 12 procent uvedlo, že si přeje radar na území ČR a že tento názor již nezmění. Podpora pro tento destruktivní plán je tedy mezi občany ČR mizivá," sdělil ČTK mluvčí iniciativy Jan Tamáš.
Pevní odpůrci mají podle STEM například negativní vztah k USA, převažuje u nich nesouhlas s členstvím v NATO, pociťují ohrožení země zvenčí, příliš nesouhlasí s členstvím v EU a obávají se nového kola zbrojení. Pevní stoupenci mají naopak velmi dobrý vztah k USA, jednoznačně souhlasí s členstvím v NATO a EU a převládá u nich vůle přispět k mezinárodní bezpečnosti.
Čeští diplomaté a experti nyní vyjednávají s Američany o dvou smlouvách, které mají postavení radaru umožnit. Konečné rozhodnutí, zda v ČR radar a v Polsku desítka střel budou, má padnout příští rok.
Foto: ČTK
