Odškodné za vyhazov z pracáku? Lidé spíš chtějí zametání zaplatit

Domácí
13. 3. 2013 16:05
O přezkum vyřazení z evidence úřadu práce v souvislosti s odmítnutím veřejné služby zatím pořádalo jen pět nezaměstnaných. Všichni úspěšně.
O přezkum vyřazení z evidence úřadu práce v souvislosti s odmítnutím veřejné služby zatím pořádalo jen pět nezaměstnaných. Všichni úspěšně.

Nezaměstnaní, kteří loni odmítli třeba bezplatně uklízet a které za to úřad práce vyškrtnul ze své evidence, sice mají nárok na nápravu, na ministerstvo práce se ale zatím obrátila jen hrstka z nich. O přezkum vyřazení ze seznamu uchazečů o zaměstnání zatím podle informací on-line deníku TÝDEN.CZ požádalo jen pět lidí. Veřejnou službu jich přitom loni odmítly čtyři tisícovky.

Jedním z těch, kteří loni odmítli nastoupit na povinnou veřejnou službu, byl i Pavel K. z Třebíče. Po roce a půl na úřadu práce ho za to vyřadili z evidence uchazečů o zaměstnání. "Za celou dobu mi nenabídli jediné volné místo, a to jsem absolvoval i rekvalifikační kurz. Když mě pak chtěli poslat zametat, řekl jsem ne," vzpomíná jednapadesátiletý muž.

Po vyhazovu z úřadu práce začal podnikat, ale vydělané peníze mu nestačily ani na sociální a zdravotní pojištění. Když Ústavní soud na konci listopadu povinnou veřejnou službu zrušil, obrátil se, stejně jako řada dalších, na ombudsmana Pavla Varvařovského s žádostí o pomoc. "Na úřadu práce mi bylo sděleno, že se můžu hlásit do evidence nejdřív za šest měsíců. Nevím ale jak se do té doby uživit. Vzhledem k současné situaci bych prosil o radu, jak tuto věc řešit," napsal Pavel K. veřejnému ochránci práv.

I na základě zmíněného dopisu Varvařovský minulý týden všem potrestaným "odmítačům" veřejné služby doporučil, aby si stěžovali na ministerstvu práce a sociálních věcí. Požadovali po něm vrácení do evidence a od státu chtěli doplatit třeba i pojistné na zdravotní pojištění, které si po vyhazovu z úřadu práce měli hradit sami.

Místo přetahování s úřady si našel práci sám

Ombudsmanova výzva ale zatím měla jen malou odezvu. I když lidí, kteří loni odmítli zadarmo pracovat, byly čtyři tisíce. "Ministerstvo práce a sociálních věcí řešilo přezkum v kontextu s rozhodnutím Ústavního soudu o veřejné službě v pěti případech. Nezaměstnaný byl zařazen zpět do evidence uchazečů o zaměstnání," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí rezortu Štěpánka Filipová. Zatím nikdo podle mluvčí ministerstvo nepožádal o náhradu škody. I když i na ní mají lidé podle Varvařovského v případě úspěšného přezkumu nárok.

Bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09).

Sám si nakonec pomohl i Pavel K. "O přezkum jsem nežádal. Od února jsem si našel práci v jedné firmě," vysvětluje. Doma ho prý ale kvůli novému zaměstnání takřka nevidí, pracuje od rána do večera a ještě musí dojíždět 70 kilometrů. 

Povinnou veřejnou službu pro nezaměstnané loni pod pohrůžkou vyškrtnutí z evidence úřadu práce a ztráty dávek zavedl bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). S platností k 10. prosinci 2012 ji pak zrušil Ústavní soud.

Na povinnou veřejnou službu přesto loni nastoupilo přes 60 tisíc nezaměstnaných. A právě ti se nyní ozývají nejvíc. "Teď nám píší, že by za to chtěli odškodné," popisuje Varvařovský. Verdikt Ústavního soudu ale neplatí zpětně. A tak jediné, co mohou tito lidé zkusit, je podle ombudsmana chtít za veřejnou službu doplatit mzdu například po obci, pro kterou ji vykonávali. Úspěch ale není jistý.

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ