Nezaměstnaní, kteří loni odmítli třeba bezplatně uklízet a které za to úřad práce vyškrtnul ze své evidence, sice mají nárok na nápravu, na ministerstvo práce se ale zatím obrátila jen hrstka z nich. O přezkum vyřazení ze seznamu uchazečů o zaměstnání zatím podle informací on-line deníku TÝDEN.CZ požádalo jen pět lidí. Veřejnou službu jich přitom loni odmítly čtyři tisícovky.
Jedním z těch, kteří loni odmítli nastoupit na povinnou veřejnou službu, byl i Pavel K. z Třebíče. Po roce a půl na úřadu práce ho za to vyřadili z evidence uchazečů o zaměstnání. "Za celou dobu mi nenabídli jediné volné místo, a to jsem absolvoval i rekvalifikační kurz. Když mě pak chtěli poslat zametat, řekl jsem ne," vzpomíná jednapadesátiletý muž.
Po vyhazovu z úřadu práce začal podnikat, ale vydělané peníze mu nestačily ani na sociální a zdravotní pojištění. Když Ústavní soud na konci listopadu povinnou veřejnou službu zrušil, obrátil se, stejně jako řada dalších, na ombudsmana Pavla Varvařovského s žádostí o pomoc. "Na úřadu práce mi bylo sděleno, že se můžu hlásit do evidence nejdřív za šest měsíců. Nevím ale jak se do té doby uživit. Vzhledem k současné situaci bych prosil o radu, jak tuto věc řešit," napsal Pavel K. veřejnému ochránci práv.
I na základě zmíněného dopisu Varvařovský minulý týden všem potrestaným "odmítačům" veřejné služby doporučil, aby si stěžovali na ministerstvu práce a sociálních věcí. Požadovali po něm vrácení do evidence a od státu chtěli doplatit třeba i pojistné na zdravotní pojištění, které si po vyhazovu z úřadu práce měli hradit sami.
Místo přetahování s úřady si našel práci sám
Ombudsmanova výzva ale zatím měla jen malou odezvu. I když lidí, kteří loni odmítli zadarmo pracovat, byly čtyři tisíce. "Ministerstvo práce a sociálních věcí řešilo přezkum v kontextu s rozhodnutím Ústavního soudu o veřejné službě v pěti případech. Nezaměstnaný byl zařazen zpět do evidence uchazečů o zaměstnání," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí rezortu Štěpánka Filipová. Zatím nikdo podle mluvčí ministerstvo nepožádal o náhradu škody. I když i na ní mají lidé podle Varvařovského v případě úspěšného přezkumu nárok.
Sám si nakonec pomohl i Pavel K. "O přezkum jsem nežádal. Od února jsem si našel práci v jedné firmě," vysvětluje. Doma ho prý ale kvůli novému zaměstnání takřka nevidí, pracuje od rána do večera a ještě musí dojíždět 70 kilometrů.
Povinnou veřejnou službu pro nezaměstnané loni pod pohrůžkou vyškrtnutí z evidence úřadu práce a ztráty dávek zavedl bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). S platností k 10. prosinci 2012 ji pak zrušil Ústavní soud.
Na povinnou veřejnou službu přesto loni nastoupilo přes 60 tisíc nezaměstnaných. A právě ti se nyní ozývají nejvíc. "Teď nám píší, že by za to chtěli odškodné," popisuje Varvařovský. Verdikt Ústavního soudu ale neplatí zpětně. A tak jediné, co mohou tito lidé zkusit, je podle ombudsmana chtít za veřejnou službu doplatit mzdu například po obci, pro kterou ji vykonávali. Úspěch ale není jistý.