Juraj Podkonický, prezident Exekutorské komory České republiky, kterému soud v úterý uložil zaplatit vysokou pokutu podnikateli Miroslavu Proškovi, zůstává ve funkci. O jeho případném odchodu by mohla rozhodnout jedině kárná komise, ale jejímu svolání by muselo předcházet podání poškozeného.
Že se komora případem Juraje Podkonického nezabývá, potvrdil serveru TÝDEN.CZ i její mluvčí Pavel Kočiš. „Komora se tímto případem zabývat nemůže, protože k tomu nebyl podán žádný podnět,“ říká. „Navíc šlo o občanskoprávní spor. Kdyby to byla záležitost trestního práva, pan Podkonický by to musel komoře hlásit. Občanskoprávních sporů se tato povinnost netýká,“ doplňuje.
Podle komory je Podkonického případu věnována zbytečně velká pozornost. „Soud nekonstatoval, že by pan Podkonický pochybil. Je to podobný případ jako kauza Čepro. Byl tu odsouzen ten, kdo se k soudu nedostavoval,“ uvedl Kočiš. Důvody, které k tomu vedly, vysvětluje mluvčí tím, že předvolání, jež soud Podkonickému poslal, bylo špatně doručeno. „Nemělo být adresováno panu Podkonickému jako exekutorovi, ale jako soukromé osobě. Takhle došlo ke zmatkům a předvolání bylo omylem založeno do spisu k případu,“ vysvětluje, proč se jeho šéf k soudu nedostavil.
V případě, že by ke komoře někdo stížnost podal, by o ní podle Kočiše rozhodovala kárná komise složená ze zástupců exekutorů a soudců druhostupňových soudů. Sankce, které by v případě shledání pochybení mohla uložit, začínají napomenutím, pokutou a v krajním případě končí až ukončením oprávnění k výkonu činnosti exekutora.
Podle právničky Heleny Svatošové z občanského sdružení Iuridicum Remedium (IuRe) mohla celá kauza vzniknout díky celkově neuspokojivé legislativní úpravě výkonu exekutorské činnosti v českých zemích. Dohled z hlediska profesní komory totiž není dostatečný. Podobně je tomu i v případě ministerstva spravedlnosti, které má činnost exekutorů dozorovat. „Ta kontrola je nefunkční, protože ministerstvo zpravidla vyslechne pouze verzi exekutora, a ne druhé strany, takže je jasné, v čí prospěch rozhodne. Navíc tu chybí jakékoli sankční pravomoci,“ říká Svatošová.
Její slova potvrzuje i vyjádření mluvčí ministerstva spravedlnosti Zuzany Kuncové. „Ministerstvo nerozhoduje o míře provinění ani o trestu pro exekutora. Na základě podnětu zvenčí však může zahájit šetření, a pokud shledá výsledky závažnými, může ministr podat kárnou žalobu,“ uvádí se v prohlášení ministerstva pro TÝDEN.CZ.
Za průlomový nepovažuje Svatošová ani výrok soudu. „Je to běžné rozhodnutí, navíc v občansko právním sporu. Nemyslím, že by to znamenalo nějaký posun,“ říká. Český právní systém navíc neumožňuje používání tzv. precedentů v soudní praxi.
Třináct let tahanic
Podkonického případ začal před třinácti lety, kdy exekutor kvůli již splacenému dluhu ve výši 260 tisíc korun obstavil majetek v hodnotě 24 milionů. Frýdlantský podnikatel Miroslav Prošek si kvůli 75 dní trvající blokaci finančních prostředků musel půjčit na provoz své firmy, která provozuje řeznictví a jatka, i na platy pro její zaměstnance. Poté, co se mu podařilo exekuci odvrátit, podal na Podkonického žalobu. Pražský městský soud v úterý rozhodl, že exekutor musí za chybnou exekuci zaplatit 2,5 milionu korun, soudní poplatek ve výši 100 tisíc korun a úroky.
Jiné Podkonického pochybení, které však skončilo smírně, řešilo sdružení IuRe, poskytující bezplatnou právní pomoc. Šlo o případ Jiřího Ptáčka, jemuž exekutor kvůli záměně identity obstavil nejprve účet, posléze družstevní byt a nakonec i plat. Spor obou mužů skončil poté, co se Ptáček obrátil na Českou televizi. Podkonický se mu po zveřejnění případu omluvil a uhradil výlohy s ním spojené.
Ministerstvo spravedlnosti pracuje na novele exekučního řádu, kterou v současnosti projednává ústavně právní výbor sněmovny. „Novela zpřísňuje státní dohled nad exekutory vykonávaný prostřednictvím ministerstva spravedlnosti a konkretizuje jeho oprávnění, dále tato úprava výslovně stanovuje, že ministerstvo provádí státní dohled i na základě písemných podnětů fyzických nebo právnických osob,“ uvádí Kuncová.
Podle Svatošové je navrhovaná novela nedostatečná, „úplně bezzubá a v exekučním řádu upravuje jen ty úplně nepřijatelné pasáže", konstatuje právnička. IuRe proto vypracovalo svůj vlastní návrh, který se chce pokusit prosadit v parlamentu. Jeho předkladatelem by měla být nejspíš skupina poslanců z různých politických stran, v ideálním případě celý ústavně právní výbor.
Foto: Robert Zlatohlávek
