Nejvyšší soud odmítl dovolání nejvyšší státní zástupkyně v případu někdejšího agenta StB Pavla Minaříka, jehož soudy po více než patnáctiletém procesu zprostily obžaloby z přípravy pumového atentátu v sídle rádia Svobodná Evropa v Mnichově.
Rozhodnutí padlo minulý týden v neveřejném zasedání a dosud nebylo zveřejněno v internetové databázi. ČTK to potvrdil mluvčí NS Petr Knötig a doplnil, že kauza Minařík tak definitivně skončila.
Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká v dovolání podaném v neprospěch Minaříka požadovala, aby se vyšetřování vrátilo do přípravného řízení na Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Důstojníci úřadu by prý měli vyslechnout svědky, především pracovníky Svobodné Evropy. Nejvyšší soud dovolání odmítl, což znamená, že se podstatou sporu nezabýval a rozhodl z formálních důvodů. Argumentaci Knötig nezveřejnil, objeví se až v písemné podobě verdiktu.
Již v roce 1993 byl sice Minařík za přípravu atentátu odsouzen ke čtyřem rokům vězení, ale případ se vrátil k doplnění vyšetřování. Od té doby bylo stíhání už dvakrát zastaveno, ale rozhodnutí vždy zrušil Nejvyšší soud. Čtvrtá obžaloba na Minaříka byla podána předloni v srpnu. Případ měl řešit brněnský městský soud, ale dospěl k závěru, že mu kauza nepřísluší a že by se jí měl zabývat Obvodní soud pro Prahu 5. Nejvyšší soud rozhodl, že případ bude projednán v Brně. Verdikt městského soudu pak potvrdil i Krajský soud v Brně.
Minařík působil jako agent v rozhlasové stanici Svobodná Evropa od roku 1969 do roku 1976. V té době zaslal podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu svým nadřízeným v pražské centrále nejméně tři návrhy na provedení pumového atentátu v prostorách rádia. Státní bezpečnost však útok neuskutečnila. Akci provedla až v roce 1981 prostřednictvím najatých teroristů rumunská tajná služba a zranila při tom čtyři lidi.
"Soud nám řekl, že schvaluje, že existoval komunistický režim a zařazuje ho do do systému právního pořádku republiky," řekl člen předsednictva Konfederace politických vězňů Čestmír Čejka. Podle něj šlo o jasný teroristický akt a soudci si zřejmě neprověřili všechna fakta, která s případem souvisí. "S tím političtí vězni nesouhlasí. Soud pochybil, případ by se měl znova otevřít a prokoumat," dodal Čejka.
Minařík je stále stíhán za pojišťovací podvod ve výši několika milionů korun z roku 1996.
***
Případ komunistického rozvědčíka Pavla Minaříka se vlekl 16 let
Téměř přesně 16 let trvala trestní kauza někdejšího komunistického rozvědčíka Pavla Minaříka, který byl stíhán za přípravu atentátu v mnichovském sídle Rádia Svobodná Evropa (RSE).
Průběh Minaříkova trestního stíhání:
24. dubna 1991 - Minařík byl obviněn z přípravy trestného činu obecného ohrožení pro podezření, že v polovině 70. let připravoval pumový výbuch v sídle RSE v Mnichově.
3. května 1993 - Na Minaříka byla podána obžaloba.
14. září 1993 - Pražský městský soud Minaříka odsoudil ke čtyřem letům vězení nepodmíněně. Uznal jej vinným, že v době svého působení v rozhlasovém vysílači Svobodná Evropa připravoval a předkládal návrhy na poškození tohoto vysílače pomocí výbušniny. Minařík se odvolal.
Srpen 1994 - Vrchní soud v Praze rozsudek zrušil a vrátil věc k došetření.
13. prosince 1994 - Státní zástupce stíhání zastavil. Minaříkovo jednání podle něj nedosáhlo stádia přípravy k trestnému činu.
Únor 1995 - Ministr spravedlnosti Jiří Novák podal stížnost pro porušení zákona. Vrchní soud stížnosti vyhověl a vrátil věc městskému státnímu zástupci v Praze k došetření.
1996 - Policie zahájila nové vyšetřování, o pomoc požádala německé úřady. Případem se začal zabývat také Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV).
13. října 1997 - Státní zastupitelství vypracovalo novou obžalobu.
Začátek roku 2001 - Obvodní soud pro Prahu 4 vrátil případ k došetření. Soud požadoval doplnění spisu o cenový odhad budovy, která měla být plánovaným útokem zničena.
22. ledna 2003 - ÚDV vyšetřování s pomocí zjištění německých orgánů uzavřel a státní zastupitelství Minaříka obžalovalo z přípravy k obecnému ohrožení s trestní sazbou až osm let vězení.
22. května 2003 - Brněnský městský soud stíhání zastavil. Podle rozsudku nebyl nikdo schopen prokázat, jaká škoda mohla při útoku vzniknout.
Srpen 2003 - Také brněnský krajský soud v neveřejném jednání Minaříkovo trestní stíhání zastavil.
23. září 2003 - Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová podala proti rozhodnutí dovolání k Nejvyššímu soudu.
Březen 2004 - Nejvyšší soud vrátil věc k došetření. Zároveň zrušil verdikty brněnských soudů z roku 2003.
30. července 2005 - MfDnes uvedla, že případ míří opět k soudu. Uzavření kauzy bránil chybějící odhad škody, kterou mohl atentát způsobit. Škodu nakonec spočítal znalec podle fotografie rozhlasového studia. Určil ji na více než osm milionů korun.
1. června 2006 - Městský soud v Brně zprostil Minaříka obžaloby s tím, že skutek, pro který bylo vedeno trestní stíhání, nebyl trestným činem. Státní zástupce se odvolal.
20. září 2006 - Krajský soud v Brně odvolání zamítl.
22. ledna 2007 - Deník Právo uvedl, že nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká podala na Nejvyšší soud dovolání proti zprošťujícímu pravomocnému rozsudku brněnského městského soudu.
duben 2007 - Nejvyšší soud dovolání nejvyšší státní zástupkyně odmítl. Kauza Minařík tak definitivně skončila.
Foto: ČTK