Odvolání Vesecké v kauze agenta Minaříka zamítnuto

Domácí
30. 4. 2007 11:53
Tisková konference s důstojníkem čs. rozvědky kapitánem Pavlem Minaříkem
Tisková konference s důstojníkem čs. rozvědky kapitánem Pavlem Minaříkem

Tisková konference s důstojníkem čs. rozvědky kapitánem Pavlem MinaříkemNejvyšší soud odmítl dovolání nejvyšší státní zástupkyně v případu někdejšího agenta StB Pavla Minaříka, jehož soudy po více než patnáctiletém procesu zprostily obžaloby z přípravy pumového atentátu v sídle rádia Svobodná Evropa v Mnichově.

Rozhodnutí padlo minulý týden v neveřejném zasedání a dosud nebylo zveřejněno v internetové databázi. ČTK to potvrdil mluvčí NS Petr Knötig a doplnil, že kauza Minařík tak definitivně skončila.

Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká v dovolání podaném v neprospěch Minaříka požadovala, aby se vyšetřování vrátilo do přípravného řízení na Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Důstojníci úřadu by prý měli vyslechnout svědky, především pracovníky Svobodné Evropy. Nejvyšší soud dovolání odmítl, což znamená, že se podstatou sporu nezabýval a rozhodl z formálních důvodů. Argumentaci Knötig nezveřejnil, objeví se až v písemné podobě verdiktu.

Již v roce 1993 byl sice Minařík za přípravu atentátu odsouzen ke čtyřem rokům vězení, ale případ se vrátil k doplnění vyšetřování. Od té doby bylo stíhání už dvakrát zastaveno, ale rozhodnutí vždy zrušil Nejvyšší soud. Čtvrtá obžaloba na Minaříka byla podána předloni v srpnu. Případ měl řešit brněnský městský soud, ale dospěl k závěru, že mu kauza nepřísluší a že by se jí měl zabývat Obvodní soud pro Prahu 5. Nejvyšší soud rozhodl, že případ bude projednán v Brně. Verdikt městského soudu pak potvrdil i Krajský soud v Brně.

Minařík působil jako agent v rozhlasové stanici Svobodná Evropa od roku 1969 do roku 1976. V té době zaslal podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu svým nadřízeným v pražské centrále nejméně tři návrhy na provedení pumového atentátu v prostorách rádia. Státní bezpečnost však útok neuskutečnila. Akci provedla až v roce 1981 prostřednictvím najatých teroristů rumunská tajná služba a zranila při tom čtyři lidi.

"Soud nám řekl, že schvaluje, že existoval komunistický režim a zařazuje ho do do systému právního pořádku republiky," řekl člen předsednictva Konfederace politických vězňů Čestmír Čejka. Podle něj šlo o jasný teroristický akt a soudci si zřejmě neprověřili všechna fakta, která s případem souvisí. "S tím političtí vězni nesouhlasí. Soud pochybil, případ by se měl znova otevřít a prokoumat," dodal Čejka.

Minařík je stále stíhán za pojišťovací podvod ve výši několika milionů korun z roku 1996.

 

*** 

Bývalý československý rozvědčík Pavel Minařík (1993)Případ komunistického rozvědčíka Pavla Minaříka se vlekl 16 let

Téměř přesně 16 let trvala trestní kauza někdejšího komunistického rozvědčíka Pavla Minaříka, který byl stíhán za přípravu atentátu v mnichovském sídle Rádia Svobodná Evropa (RSE).

Průběh Minaříkova trestního stíhání:

24. dubna 1991 - Minařík byl obviněn z přípravy trestného činu obecného ohrožení pro podezření, že v polovině 70. let připravoval pumový výbuch v sídle RSE v Mnichově.

3. května 1993 - Na Minaříka byla podána obžaloba.

14. září 1993 - Pražský městský soud Minaříka odsoudil ke čtyřem letům vězení nepodmíněně. Uznal jej vinným, že v době svého působení v rozhlasovém vysílači Svobodná Evropa připravoval a předkládal návrhy na poškození tohoto vysílače pomocí výbušniny. Minařík se odvolal.

Srpen 1994 - Vrchní soud v Praze rozsudek zrušil a vrátil věc k došetření.

13. prosince 1994 - Státní zástupce stíhání zastavil. Minaříkovo jednání podle něj nedosáhlo stádia přípravy k trestnému činu.

Únor 1995 - Ministr spravedlnosti Jiří Novák podal stížnost pro porušení zákona. Vrchní soud stížnosti vyhověl a vrátil věc městskému státnímu zástupci v Praze k došetření.

1996 - Policie zahájila nové vyšetřování, o pomoc požádala německé úřady. Případem se začal zabývat také Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV).

13. října 1997 - Státní zastupitelství vypracovalo novou obžalobu.

Začátek roku 2001 - Obvodní soud pro Prahu 4 vrátil případ k došetření. Soud požadoval doplnění spisu o cenový odhad budovy, která měla být plánovaným útokem zničena.

22. ledna 2003 - ÚDV vyšetřování s pomocí zjištění německých orgánů uzavřel a státní zastupitelství Minaříka obžalovalo z přípravy k obecnému ohrožení s trestní sazbou až osm let vězení.

22. května 2003 - Brněnský městský soud stíhání zastavil. Podle rozsudku nebyl nikdo schopen prokázat, jaká škoda mohla při útoku vzniknout.

Srpen 2003 - Také brněnský krajský soud v neveřejném jednání Minaříkovo trestní stíhání zastavil.

23. září 2003 - Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová podala proti rozhodnutí dovolání k Nejvyššímu soudu.

Březen 2004 - Nejvyšší soud vrátil věc k došetření. Zároveň zrušil verdikty brněnských soudů z roku 2003.

30. července 2005 - MfDnes uvedla, že případ míří opět k soudu. Uzavření kauzy bránil chybějící odhad škody, kterou mohl atentát způsobit. Škodu nakonec spočítal znalec podle fotografie rozhlasového studia. Určil ji na více než osm milionů korun.

1. června 2006 - Městský soud v Brně zprostil Minaříka obžaloby s tím, že skutek, pro který bylo vedeno trestní stíhání, nebyl trestným činem. Státní zástupce se odvolal.

20. září 2006 - Krajský soud v Brně odvolání zamítl.

22. ledna 2007 - Deník Právo uvedl, že nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká podala na Nejvyšší soud dovolání proti zprošťujícímu pravomocnému rozsudku brněnského městského soudu.

duben 2007 - Nejvyšší soud dovolání nejvyšší státní zástupkyně odmítl. Kauza Minařík tak definitivně skončila.   

Foto: ČTK

Autor: ČTK

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ