Nejsou peníze
Ohroženo je 1800 míst v domovech pro seniory

Zařízením sociální péče, například domovům pro seniory či zdravotně postižené, chybí na provoz půl miliardy korun. Pokud by je nedostali, budou muset zrušit až 1800 lůžek. To by mohlo mimo jiné prodloužit čekací doby na místa v domovech důchodců třeba tam, kde je ta situace vyhrocenější. Zejména ve velkých městech a v Praze jsou už nyní půl roku až rok a půl, řekl on-line deníku TÝDEN.CZ prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký.

Vy jste v pondělí jednali s ministryní práce a sociálních věcí Ludmilou Müllerovou. Proč?

My jsme tam šli se žádostí o navýšení státních dotací o půl miliardy korun, což je částka, která vychází jednak ze skutečnosti, že nám dotace byly letos sníženy o 360 milionů, ale také o to, že pokračuje další snižování takzvaných individuálních projektů (projekty financované z Evropského sociálního fondu - pozn. red.). Tato částka nám navíc vyšla na základě šetření provedeného mezi poskytovateli sociálních služeb.

Jakého šetření?

Ptali jsme se poskytovatelů, například domovů pro seniory nebo pro handicapované, jaké dopady na ně má výše státní dotace, zda budou muset službu zavřít, nebo omezit a kolik by potřebovali, aby tento scénář nenastal. Z toho jsme spočítali požadavky na 490 milionů korun.

Pokud by ty peníze nedostali, co by nastalo?

O dotaci žádalo 5550 registrovaných služeb, nám se jich ozvalo 900, které když by nedostaly dodatečné peníze, tak by byly vystavené určitým dopadům. Služby by muselo přestat poskytovat 50 z nich, propuštěno by bylo 2400 zaměstnanců. Další dopady by se týkaly omezení nebo snížení kapacit. Zrušeno by tak bylo 1800 lůžek v pobytových zařízeních, to znamená v těch domovech. Také by se snížil počet intervencí (odborná pomoc pracovníka - pozn. red.) ve službách sociální prevence, nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež, poradnách, kontaktních centrech pro drogově závislé. Také by ubylo patnáct tisíc míst v denních stacionářích.

Co by to znamenalo pro lidi, kteří ty sociální služby využívají?

Ty dopady se týkají zhruba sta tisíc lidí a pro ně by to znamenalo, že by tu situaci museli řešit jiným způsobem. Služby sociální prevence mají takovou funkci ochrany společnosti, ať už se to týká lidí, kteří jsou zadluženi, nebo drogově závislých. U péčových služeb by to znamenalo, že bude ještě menší dostupnost stacionářů nebo pobytových zařízení, kde převis mezi nabídkou a poptávkou je poměrně velký.

Pobytová zařízení jsou zařízení pro zdravotně postižené a domovy pro seniory?

Ano, to jsou domovy pro seniory a pro osoby se zdravotním postižením. Tam by docházelo k tomu, že nová místa nebudou obsazována, ale postupně budou utlumovány kapacity.  A 1800 lůžek přece jenom není zanedbatelných, když víme, jaké jsou čekací doby.

Jaké jsou tedy čekací doby v zařízeních pro seniory?

Je to region od regionu rozdílné, ale třeba tam, kde je ta situace vyhrocenější - to jsou zejména velká města a Praha - tak je to půl roku až rok a půl. Záleží na tom, jestli člověk například trpí Alzheimerovou chorobou nebo demencí, nebo zda má další potřeby. Ale řádově je to v délce měsíců.

A u těch handicapovaných se také čeká, nebo je to rychlejší?

Tam ne, tam jsou kapacity relativně dostatečné, protože řada těch osob se zdravotním postižením a příspěvkem na péči může využívat jiné, takzvané terénní služby. Takže tam je ta situace jiná.

Jak tedy jednání s ministryní Müllerovou dopadla?

Paní ministryně uznala legitimitu toho požadavku, uznala, že ty peníze tam chybějí, a slíbila, že bude jednat s ministrem financí panem Kalouskem s žádostí o uvolnění dalších finančních prostředků, že ještě proběhne nějaká analýza, kolik je potřeba těch zdrojů, a že během dubna a května bude další setkání. Já jsem tam říkal, že řada těch zařízení do dubna nebo května nevydrží a že musejí vědět, zda peníze budou, nebo zda mají dávat výpovědi a utlumovat služby. Takže tam jsme se domluvili, že ty nejohroženější se budou řešit ještě v březnu, protože na ministerstvu práce mají rezervu 80 milionů korun.