Změna systému
Ombudsman chce zkrátit pobyt dětí v kojeneckém ústavu

Většina dětí v kojeneckých ústavech v ČR v nich žije déle než půl roku, což je podle ombudsmana Pavla Varvařovského neúměrně dlouho. Zdůraznil, že podle odborníků by pobyt v ústavu neměl být, s ohledem na psychický vývoj dítěte, delší než právě půl roku. Ombudsman se domnívá, že je nutné tuto lhůtu zkracovat, což lze zajistit lepší sociální péčí o chudé rodiny a také častějším využíváním pěstounské péče. Řekl to ve středu novinářům s tím, že péče v ústavech je nedostatečná.

Problémy odhalila analýza 400 spisů dětí z kojeneckých ústavů, kterou udělali v loni pracovníci kanceláře ombudsmana. Příliš dlouhý pobyt kojenců v ústavech je závažným neúspěchem sociálně-právní ochrany dětí v ČR, uvedl Varvařovský.

V zemi působí 33 kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let s celkovou kapacitou 1700 míst. Analýza ukázala, že 72 procent z nich pobývá v ústavech přes půl roku. Polovina všech dětí se pak vrací do svých rodin. V ústavech končí hlavně kvůli finančním problémům rodičů a jejich nezájmu.

Varvařovský upozornil, že mnohé dětí by nemusely být v ústavech, kdyby byl v ČR propracovaný systém sociálního bydlení, jenž by nabídl chudým rodinám střechu nad hlavou. Nové zázemí by mohly děti nalézt v náhradních rodinách, které nejsou využívány.

V evidenci chybí postižení. Jsou prý neudatelní

Ombudsman chce, aby se nově všechny děti přijaté do kojeneckých ústavů automaticky zapisovaly do evidence dětí pro náhradní rodinnou péči. Co nejrychleji by tak mělo po přijetí do ústavu začít hledání pěstounů či osvojitelů, čímž se pobyt zkrátí. Některé děti nejsou do evidence zapisovány vůbec s tím, že o ně nebude zájem. Jde hlavně o postižené kojence.

Varvařovský upozornil i na nedostatečný technický stav ústavů a péči v nich. Jde podle něj často o "přestavěné zámky, areály uprostřed lesů nebo domy za vysokými zdmi". Na čtyři děti by měla být jedna pečovatelka. Skutečnost je ale taková, že každá z nich se stará až o osm dětí, a to kvůli nedostatku personálu.

Dětem neprospívá, že se u nich pečovatelky střídají. Kojenci jsou zařazováni do skupin podle věku, což působí další potíže. Nejsou se svými sourozenci a pracovníci kojeneckých ústavů nemají ani prostor s dětmi pracovat podle doporučení lékařů, například psychologů, logopedů nebo speciálních pedagogů.

Tyto i další připomínky ke kojeneckým ústavům shrnul Varvařovský do své zprávy pro ministerstva práce a sociálních věcí, zdravotnictví a školství, která ji mají na starosti. Jsou v ní i doporučení, jak situaci zlepšit. Podrobný dokument bude zveřejněn na webu ombudsmana www.ochrance.cz.