Co radí expert
"Opravme škody po kolektivizaci. Vraťme stromy na pole"

nejsem proti,pokud to sedláci chtějí dělat DOBROVOLNĚ a bez,ohne peněz od daňových poplatníků.doufám,že odborník radim přidá ruku k dílu a zaseje pár stromků.potom může radit v židostáně,tam furt stromy zasazují.i s kaktusama.

0 hlasů

Pravdu neumlčíte.Jako student SZTŠ toho dost o zemědělství vím,a vím,dle čeho jsme se řídili.Meliorace,nevhodné osevy mimo jiné zavinily dbešní sucho.To byl počátek.Ale ano,po revoluci jsme to dorazili úplně.Ono se to nedá svalovat všechno na vládu.Vrácená pole se často zhodnotila developerskými projekty,zastavěly se celé plochy,ať to bylo kdekoli,mizely prameny,studánky,vysoušely se mokřady.Menší potoky se často vedly pod zemí v trubkách,aby se mohlo stavět.Přiznejme si v

0 hlasů

No nic,je to i naše vina,ale už se o tom mluví dlouho,jenže se nekoná.Máme fakt za 5 minut dvanáct,přestat hledat viníka a zachránit co se dá.Jinak nám tu místo lip a dubů porostou kaktusy.

0 hlasů

Velkoplošné průmyslové zemědělství způsobilo, že jsou v současné době dvě třetiny zemědělské půdy ohroženy vodní erozí, více než 10 % větrnou erozí a 40 % půdy je degradováno utužením následkem těžké zemědělské techniky. Z polí ročně mizí půda v hodnotě několika miliard korun, z jednoho hektaru pole může ročně zmizet až 20 tun ornice. Je nutné pomoci rozvoji malého a středního podnikání na venkově. To zabrání odlivu lidí z venkova do měst.

Abychom zvýšili schopnost krajiny zadržovat vodu, pomůžeme vybudovat nové drobné vodní plochy, jako jsou například rybníky a mokřady, rozšíříme území říčních niv a podpoříme rozčlenění krajiny na menší celky. Tím zvýšíme možnosti zachycení vody v krajině a zároveň posílíme prevenci proti povodním.
... Pokud bude krajina schopná vodu lépe zadržovat, budeme mít nejen dostatek vody i v obdobích extrémního sucha, ale současně i snížíme riziko povodní.

[z programu Realistů]

0 hlasů

Příbuzní byli kulaci, dvěma z rodu se kupodivu podařilo vystudovat navzdory kádrování na přelomu padesátých a šedesátých let vysokou zemědělskou. Když byla řeč o hospodaření, zmiňovali Lysenka a kroutili hlavama nad jeho průkopnickými metodami. Např. hnízdovou výsadbou brambor.

Tak jsem si našel něco k Lysenkovi i bramborám:

Mezi ověřovanými metodami, kterými se měla zvýšit výnosnost (a které se tak "úspěšně prováděly v SSSR") najdeme "křížové setí obilí, hnízdová výsadba brambor, hnízdový výsev kukuřice do kříže, pokusy s granulovanými hnojivy vlastní výroby studentů, šlechtitelské pokusy s heterozní kukuřicí, úpravy luk a pod. Poradna počítala i s postupnou pomocí při zušlechťování chovu dobytka a jeho odchovu. Jak je uvedeno v dodatku z 19.1.1952: "... Jen takovým prohloubeným stykem rolníků s odborníky-teoretiky se nám podaří překlenout odtržení škol a výzkumných ústavů od zemědělské praxe .... .Podaří se nám tak budovat naše zemědělství po vzoru sovětských mistrů vysokých sklizní k jeho rozvoji a k rozkvětu všech JZD."
No, plody těchto experimentů a různých zcestných opatření v našem zemědělství sklízíme dodnes.
[Jak se budovalo socialistické zemědělství v Božicích]


Porevoluční rétorika typu My jsme lepší, my těm kapitalistům ukážeme naléhavě vyžadovala činy a chléb. Hned teď! K čemu věda, která nemá okamžitý výstup do praxe? Jaképak vyhodnocování pokusů? Díky revolučnímu učení jsme poznali pravdu, kterou buržoazní věda tají v zájmu uchování vykořisťovatelského řádu. Ústřední výbor žádá mrazuvzdornou pšenici pro Sibiř? My to zvládneme za tři roky! Rychle, jednoduše, zadarmo. Lysenko dostal volnou ruku a zahájil velkolepé pokusy v zemědělství, které byly založeny buď na anekdotických, špatně doložených výsledcích, nebo jen na prostém nápadu. Uskutečňoval je na obrovských rozlohách a se zapojením tisíců lidí. Pologramotní vystrašení předsedové nedávno založených kolchozů vyplňovali dotazníky a předem věděli, co se od nich čeká – vždyť neúspěch by znamenal, že se dopustili sabotáže! Lysenko dotazníky vyhodnotil a začal do světa vytrubovat úspěchy mičurinské biologie. Po 2–3 letech bylo jasné, že přírůstek úrody za cenu ohromných nákladů s tím spojených nestojí. Akce se v tichosti odtroubila, ale dalších 30 let se na ni v učebnicích pěly ódy. Tento stereotyp se opakoval např. u jarovizace ozimní a posléze jarní (!) pšenice, letní výsadby brambor a cukrovky nebo zvyšování tučnosti mléka. Moc stála na Lysenkově straně za Stalina i za Chruščova. Kdyby Lysenko nechal někde na okraji žít i skutečnou vědu, nemuselo být tak zle, a na svérázný styl „diskuse“ s oponenty by se zapomnělo. Lysenko však místo toho založil novou biologii a své odpůrce nemilosrdně smetl.
[časopis Vesmír]


Jméno Trofima Denisoviče Lysenka dnes už zná jen málokdo, svého času ale představovalo noční můru tisíců lidí. Ukrajinský agronom vytvořil "novou sovětskou biologii" a ve spojení se Stalinovým vyvražďovacím aparátem likvidoval všechny, kdo s ní nesouhlasili.
Zlověstně vyhlížející černovlasý muž s pichlavým pohledem, Rasputin sovětské vědy, chorobně ambiciózní kariérista, člověk, který poslal do Gulagu nebo rovnou před popravčí četu zástupy vynikajících sovětských vědců - to všechno byl Denis Trofimovič Lysenko.

0 hlasů

To jsou teda bláboly, házet vše na komanče. Neříkám, že nepáchali v krajině zlo, ale to co se děje zejména po vstupu do EU, tak to je děs a hrůza. Kdo tady nastavěl solární panely? Kdo tady likviduje pole a místo toho staví logistická centra? Kdo tady sází odpornou řepku? Kdo tady totálně ničí lesy? Pamatuji jak vypadala krajina v 60-tých a 70-letech minulého století. Lesy byly čisté a zdravé, na polích byly brambory, obilí, řepa... Nemá cenu to dále komentovat.

5 hlasů

Absolutni pravda! O nejaky kurovce nikdo, nikde nic neslysel.

0 hlasů

Výstižně napsáno... souhlas.

3 hlasy

Kdyby to bylo obráceně, tak už ti zas... komunisté ty škody opraví.

1 hlas

Hlavne tu vasi neschopnost zase svadejte na komunisti. Staci se podivat na fotky z roku 88, treba z mesta As, kde byly po celem meste prekrasne lipy a duby, nebo na mesto Chomutov, to samy mesto plne lip a dubu, Vse po roce 89 pokaceno a prodano hajzlama Nemecku. Jeste nedavno, nove namesti v Liberci. Vsechny stromy na namesti pokaceny a namesti vypada jak po valce.

2 hlasy

Mas pravdu. Jen je potreba dodat, ze se takhle v pohranici chova rusky "podnikatelsky" dobytek.

0 hlasů

Trdlo, precti si to jeste jednou! Fotky z roku 1988, tak co to ma co delat s Rusama? Rusove potrebujou stromy z Ase a Chomutova kdyz cely Rusko je pokryty lesama. Snaz se bejt trochu inteligentni!

3 hlasy

Ja vedel, ze nekdo to bude hazet na rusy, kdyz se to nepovede na komunisty.

2 hlasy

To jsou všechno útoky na Agrofert. Jestli ten Kotrba není zakuklený Kalouskův agent? Naši by na něj měli kleknout.

3 hlasy