Organizace spojených národů chce po Česku vědět, kolik žije v zemi Romů. České úřady to ale nemohou zjistit. Sčítání by totiž bylo podle ministryně Džamily Stehlíkové protiústavní. Vláda teď musí najít způsob, jak svízelnou situaci vyřešit. Údaje totiž potřebuje i kabinet, a to kvůli sociálním projektům, jež pomáhají začlenit Romy do společnosti.
Právě v této oblasti Česko pokulhává a OSN mu vytýká, že nemá věrohodná čísla, ze kterých by mohlo vycházet a porovnávat úspěšnost projektů. Doporučení výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace dostala na stůl ve středu vláda. V něm se zmiňuje, že "účastnický stát by měl dále revidovat a upravit své metody sběru údajů, aby lépe splňovaly zásady sebeidentifikace".
Jak to bylo před rokem 1989? Evidenci Romů vedly Národní výbory, policie, či jiné instituce. Počet Romů bylo také možno zjistit ze Sčítání lidu domů a bytů. Oproti dnešku byl ale rozdíl v tom, že národnost byla přisouzena. To znamená, že když sčítací komisař nabyl dojmu, že jde o "cikánské obyvatelstvo", tak sčítací arch označil písmenem A. |
Česká vláda se tak dostala do kleští. Na jednu stranu jí OSN vytýká zodpovědnost za špatný přístup k Romům, na druhou si zase nemůže dovolit rozdělovat lidi na základě barvy jejich kůže, aby mohla zjišťovat, zda a do jaké míry probíhá jejich zapojení do společnosti. "Sčítání Romů není možné. Byl by to protiústavní krok. Z údajů sčítání lidu můžeme vycházet jen ze sebeurčení obyvatel či z jejich jazyka," uvedla ministryně Džamila Stehlíková.
Při posledním sčítání lidu v roce 2001 se jako Rom deklarovalo jen asi 12 tisíc lidí, podle hrubých odhadů jich v republice žije ale na 200 tisíc.
Statistika by usnadnila práci s Romy
Nutnost získat přesnější údaje o romské komunitě si uvědomuje i ministryně Stehlíková. "Ty čísla nutně potřebujeme kvůli projektům například na úřadech práce či ve školství," uvedla. Statistiky by přivítala i romská sdružení. "Nevím, jak jich ale docílit. Panují na to různé názory i mezi neziskovými organizacemi," uvedl Zdeněk Ryšavý, výkonný ředitel občanského sdružení Romea.
Jak tedy opatrně zjistit, kolik Romů v Česku žije či alespoň kolik jich může využít ten který sociální projekt? "Budeme hledat metodu co nejvíce kvalifikovaného odhadu. Sami ji potřebujeme při spolupráci se Světovou bankou, s níž připravujeme projekt na zlepšení situace dlouhodobě nezaměstnaných Romů," uvedla Stehlíková.
Čas na vyřešení má do roku 2009, kdy bude Česká republika předkládat OSN zprávu o tom, jak pokračuje v odstraňování diskriminace.
OSN: Policisté jsou k Romům tvrdí
Organizace spojených národů v nejnovější zprávě Česku také vytýká, že se tuzemští policisté příliš tvrdě chovají k Romům a že je neberou mezi sebe. "Výbor opětovně vyslovuje své znepokojení, že Romové, především děti, jsou objektem špatného zacházení ze strany policejních důstojníků a jsou umisťováni do vazby a nuceni k přiznání drobných přestupků," píše se ve zprávě.
Zlepšit situaci by měli romští policisté, těch je ale velmi málo. To vadí i romským organizacím. "Vždy se dá dělat více. Policejní nábory by měly být určeny pro všechny menšiny, aby jejich příslušníci mohli s komunitami lépe komunikovat," míní Zdeněk Ryšavý.
Policisté ale nic podobného nechystají. "Žádný nábor určený pro menšiny nemáme v plánu. Může se k nám přihlásit každý, pokud splní podmínky přijímacího řízení," uvedl policejní mluvčí Pavel Hanták. Nábor menšin probíhal před rokem. Kolik ale u policie pracuje Romů, mluvčí neuvedl. "Tyto údaje nesledujeme. Může k nám nastoupit každý občan České republiky," řekl Hanták.
OSN naopak republiku pochválila za to, že nový zákon o zaměstnanosti zakazuje diskriminaci při žádosti o zaměstnání, nebo že vstoupí v platnost služební zákon, jenž zajišťuje rovné zacházení se všemi státními zaměstnanci, a to i pokud jde o odměňování.
Foto: Petra Mášová
