Zpráva Výboru pro lidská práva OSN v Ženevě o tom, že Česko má v oblasti dodržování lidských práv co dohánět, vyburcovala české organizace, které se touto problematikou zabývají. Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených požadují od státu konkrétní kroky.
OSN například vadí, že stížnost na policisty není v Česku nezávisle přezkoumávána. Vláda by například měla podle pondělní výzvy právníků z organizace Ligy lidských práv zřídit nový orgán. Ten by nezřídilo vnitro ani ministerstvo spravednosti a stížnosti na české strážníky by tak mohly být nezávisle prošetřeny. “Reforma policie, kterou chystá ministerstvo vnitra, opět směřuje k tomu, aby stížnosti a trestní oznámení na policii utichly někde ve vnitřní administrativě,” kriticky oponoval předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal.
Stížnosti na policisty doposud řeší inspekce, která spadá, stejně jako policie, pod ministerstvo vnitra. "Je to o to horší, že stížností na špatné zacházení ze strany policistů, ke kterému podle něj dochází především během zatýkání a vazby, neubývá a dotýká se zvlášť zranitelných skupin obyvatel," uvádí Liga lidských práv.
Přetrvává segregace romských dětí
Zástupci českých organiazcí si podobně jako OSN všímají toho, že české školy nedávají dostatečné příležitosti ve vzdělání romským dětem. Ministryně Stehlíková ale tvrdí, že vzdělání v Česku je kvalitní a diskriminace ve vzdělání je otázkou minulosti. “Problém je v oblasti bydlení a na trhu práce. Vzdělání je kvalitní a zlepšuje se, segregace je otázkou minulosti,” vyslovila se k této problematice ministryně.
Liga lidských práv však právě tento názor ministerstva považuje za zásadní chybu. Česká republika totiž sice zrušila formálně zvláštní školy, ale v základním vzdělávání prý faktická segregace romských žáků přetrvává. “Realita je naprosto jiná a ministerstvo krátkozraké. Vzdělání je investice do budoucna,” nesouhlasí předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal. “Pro školy je de facto výhodné romské děti označit nálepkou sníženého intelektu, a tím na ně dostat dotace,” vysvětuje.
Romové podle Kopala navštěvují na základních školách specifické třídy, které se od běžné výuky liší a na pokračování na střední škole nestačí. “Děti se sice dobře cítí mezi svými, ale jsou na ně kladeny nízké nároky a soužití s ostatními vrtevníky nepodporují,” uvedl Kopal. Řešení vidí ve financování odbornějšího přístupu k dětem, který by jim pomohl zvládnout týž obsah učiva.
Liga lidských práv rovněž kritizuje český systém ústavní péče o děti. Podle OSN je porušováno právo dětí na rodinný život tím, že děti bývají odebírány z rodin kvůli špatné finanční situaci. “Mělo by být více podpořeno odborné poradenství rodinám a pěstounům. Měla by se prosazovat náhradní rodinná péče. Také zástupci opatrovnických soudů a sociální pracovníci by měli být lépe proškoleni, aby jejich rozhodnutí a jednání byla jasná, odůvodněná a přezkoumatelná, což v současné době není samozřejmostí,” doporučil Kopal.
Mezininárodním organizacím také leží v žaludku síťová a klecová lůžka, která čeští lékaři zatím nepřestali používat. Apelují proto na české autority, aby je definitivně zakázala. "Problém tkví v tom, že Česko dosud nereformovalo zastaralou péči o psychicky nemocné pacienty a léčba se pořád opírá o velké ústavy, kde se stále používají metody jako řemeny, klece a naprosto odlišná lečba medikamenty,” popsal situaci David Záhumenský právník z Centra advokacie duševně postižených. Marně se tak jejich centrum v některých případech domáhá u soudu přezkoumání hospitalizace na psychiatrii u určitých pacientů. “Řešíme řadu protiprávních držení v ústavech. Bylo by dobré vyškolit lékaře v oblasti lidských práv pacientů,” dodal.
Ilustrační foto: archiv, Lucie Pařízková
