Blížícího se výročí 50. let od smrti Jana Palacha si v nedělní názorové části listu Corriere della Sera všimli dva italští novináři. Gian Antonio Stella italské čtenáře informuje o protestu Studentské rady Filozofické fakulty Univerzity Karlovy proti koncertu neofašistických skupin, které chtějí 19. ledna ve Veroně uctít Palachovu památku. Zároveň uvádí, že Palach nemá s krajní pravicí nic společného. Matador italské žurnalistiky Paolo Mieli pak tvrdí, že Praha ani Budapešť si v současnosti oficiálně nepřipomínají své osobnosti, které symbolizují boj proti sovětskému režimu.
"S rozhořčením jsme přijali zprávu, kterou přinesl list La Repubblica a v návaznosti na něj česká media, o chystaném koncertu ve Veroně, na kterém mají vystoupit hudební uskupení napojená na italskou krajní pravici," cituje Stella Studentskou radu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Zástupci této studentské organizace, která každoročně Palachův čin připomíná, považují "záštitu oficiálních míst, v tomto případě provincie Verona, nad tímto koncertem" za odsouzeníhodnou.
Neofašisté nemají s Palachem nic společného, píše Stella, který se přitom opírá o historické monografie. Upozorňuje přitom, že šéf provincie Verona Manuel Scalzotto z vládní strany Liga, která má podle některých komentátorů ke krajní pravice blízko, mlčí. Mlčí i nepokrytě krajně pravicový Massimo Mariotti, šéf firmy pro zpracování odpadu Serit, která koncert takzvaného nazirocku ve Veroně sponzoruje. Stella koncert nepovažuje za poctu Palachovi, ale za jeho pohanu.
Doyen italské žurnalistiky Mieli v souvislosti s mlčením českého prezidenta Miloše Zemana ohledně palachovského výročí - tedy faktu, že se nekoná žádná oficiální pietní akce - připomíná odstranění sochy Imreho Nagye z náměstí Mučedníků poblíž budovy parlamentu v Budapešti. Tvrdí, že Česká republika a Maďarsko, respektive český prezident Zeman a maďarský premiér Viktor Orbán, neuctívají osobnosti, které symbolizují opozici vůči sovětskému režimu.
Mieli připomíná, že sovětské, československé a maďarské úřady se po desetiletí před pádem berlínské zdi pokoušely Palachův a Nagyův odkaz očernit. Oba jmenování se měsíce před zhroucením východního bloku stali symboly prvních protestů. Pět měsíců po takzvaném Palachově týdnu si úmrtí popraveného bývalého předsedy maďarské vlády Nagye připomněli 16. června 1989 tisíce Maďarů a mezi nimi i Viktor Orbán, který dal sochu Nagye, symbolu neúspěšného maďarského protikomunistického povstání z roku 1956, odstranit.
"Smyslem toho, co se děje ve dvou ze čtyř zemí Visegrádu, je vymazat postupně z paměti Čechů a Maďarů nejen zmiňované osobnosti, ale také ceremonie, které jim byly od roku 1989 věnovány," soudí Mieli.
Vzpomínku na Jana Palacha organizuje 16. ledna v Praze spolek Milion chvilek. Pietní průvod projde ve večerních hodinách z Václavského na Staroměstské náměstí.
