Zástupci Univerzity Karlovy, Vysoké školy ekonomické a studentů si v pondělí při tradičním pietním aktu u pražské filozofické fakulty připomněli čin Jana Palacha, který se před 48 lety upálil na protest proti vývoji situace v československé společnosti po okupaci vojsky zemí Varšavské smlouvy. Podle děkanky fakulty Mirjam Friedové postavil Palach svým činem všechny občany před výzvu nebýt lhostejný, která s časem nemizí.
"Palach se neupálil na protest proti okupaci, to se vykládá velmi mylně, ale proti letargii a rezignaci, kterou kolem sebe cítil," podotkla Friedová. Uvedla, že se svým činem bránil proti smyčce, která se utahovala kolem všeho, co předtím přineslo Pražské jaro. Vyzval tím i dnešní občany k tomu, aby vystoupili z prostoru osobního bezpečí a projevili se ve veřejném prostoru, aby nebyli lhostejní k oprátkám a smyčkám a aby přijali odpovědnost za to, jak vypadá společnost.
Děkanka také popřála několika desítkám přítomných studentů, aby našli odvahu a sílu nést Palachův odkaz dál. Prorektor Univerzity Karlovy Martin Kovář doplnil, že by si lidé měli na Palacha vzpomenout pokaždé, když před sebou mají důležité rozhodnutí, a přemýšlet tak nejen nad osobním prospěchem.
Kancléř Vysoké školy ekonomické Andrej Tóth připomněl, že před studiem historie na filozofické fakultě studoval Palach právě na VŠE. Strávil tam dva roky, tedy většinu svého vysokoškolského života. "Dostal se na ni z nouze, ale studium ekonomie bral s velkou pílí. Absolvoval 16 zkoušek, na přednáškách se začínal zapojovat do debat o národohospodářském stavu státu," uvedl Tóth. Na filozofické fakultě pak Palach na předchozí studium navázal, když se vedle historie zabýval i politickou ekonomií.
Na Palacha se v pondělí v Česku vzpomínalo při řadě akcí. Studentovu památku uctil i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který jeho sebeupálení označil za velmi silnou a velmi tragickou součást českých dějin. Dvacítka studentů převážně vysokých škol bude do 25. ledna držet na Palachovu počest hladovku. Palachovu památku připomíná také v pondělí zahájená výstava v pražském kostele svatého Mikuláše, která potrvá do začátku února.
Skutek dvacetiletého Palacha nebyl podle historiků zoufalým zkratovitým jednáním, student jej plánoval půl roku dopředu. Dne 16. ledna 1969, tedy necelý půlrok po okupaci Československa, se na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil. Po třech dnech podlehl těžkým popáleninám, jež si způsobil. Jeho pohřeb se stal manifestací za svobodu a demokracii, smutečního průvodu Prahou se zúčastnilo na 200 tisíc lidí.
V dopise, který zanechal na místě svého činu, vyzýval k učinění kroků na záchranu posledních zbytků demokracie. Žádal zrušení cenzury a zákaz rozšiřování okupačního tisku. Palachův příklad následovali další lidé, mezi nimi i student Jan Zajíc, jenž se upálil 25. února 1969. Palach obdržel in memoriam v roce 1991 nejvyšší československé státní vyznamenání - Řád Tomáše Garrigua Masaryka.
