Už čtvrtý den je to obrázek stále stejný. Pátrání desítek policistů po třináctileté Aničce vychází naprázdno. Z Klokánka utekla sama, anebo to bylo jinak? Policisté se začínají trochu více přiklánět k verzi, že jí někdo pomohl.
K TÉMATU: Byl to únos, tvrdí předsedkyně dětského fondu
Kauza z Kuřimi nemá v Česku obdoby. Odstartovalo ji odhalené týrání sedmiletého Ondřeje a pokračovala příběhem třináctileté Aničky, dívky bez minulosti, kterou někdo možná unesl.
Osudy obou dětí spojuje Klára Mauerová, matka Ondřeje a opatrovnice Aničky, toho času ve vazbě podezřelá z týrání. Další důležitou roli hraje její starší sestra Kateřina Mauerová, jež o týrání pravděpodobně věděla.
Anička se z Klokánka ztratila v noci na sobotu, podle první verze utekla oknem. Jenže se nyní zdá, že neutekla tak docela sama a o své vůli. „Policisté se možná trošku přiklánějí k tomu, že jí někdo pomohl,“ připouští Andrea Procházková z brněnské policie. Policejní formulace „že jí někdo pomohl“ je jen měkčí verze slova únos, protože se to obešlo bez dramatických okamžiků.
Teorii únosu podporuje také Marie Vodičková, předsedkyně Fondu ohrožených dětí, který azylové zařízení pro děti Klokánek zaštiťuje. „Nevěřím, že by dokázala utéct sama,“ říká.
Zajímavé jsou i kulisy kuřimské tragédie. Anička žila prakticky bez vědomí úřadů, neměla rodný list ani zdravotní pojištění. Přitom ji soudní znalci opatřili diagnózou sociální fobičky s prvky autismu, Ondřej zase podle prvních informací trpěl vadou sluchu. V Klokánku, kde obě děti minulý týden skončily, si takových věcí nevšimli. Podle Vodičkové s Ondřejem normálně mluvili a Anna není nijak postižená, jen sociálně zanedbaná.
Nelze opominout, že Anička utekla (anebo byla unesena) z Klokánku, který si vysloužil ostrou kritiku od Společnosti sociální pediatrie. „Usilujeme o to, aby se všem ohroženým dětem dostalo včasné, řádné a odborné péče. Víme také, že podobný případ neprofesionální, neodborné a nedostatečné péče v Klokánku není případem jediným či ojedinělým," tvrdí předseda společnosti František Schneiberg.
Marie Vodičková ale vinu necítí. „My nejsme vězení,“ říká.
Foto: ČTK