Brněnský advokát při svém kandidátském projevu na místopředsedu ODS nabízel členům strany "glocnu a hercnu" a volal po vzájemné kritice ve vedení strany. Nesouhlas s předsedou také párkrát projevil - a stejně jako další Nečasovi odpůrci byl odstaven. Teď zažívá až nečekaný návrat.
Do obecného povědomí se Pavel Blažek dostal díky trpělivé práci v jihomoravském regionu. Stál v čele skupiny, která v roce 2009 odstavila od vlivu dlouholetého předsedu zdejší ODS Milana Venclíka a jeho bratra Lea, jenž byl místostarostou Brna-sever. Venclík ještě jako šéf krajské ODS čelil podezření, že od majitelů stavebních firem dostával 1,5 procenta z každé zakázky.
Někdejší stranický šéf Mirek Topolánek Blažkovi za jeho práci neváhal projevovat vděčnost. Na sklonku roku 2009 ho vedle Pavla Drobila a Radima Ziky jmenoval jako jednoho ze svých možných nástupců v čele strany. Po skandálu s rozhovorem o gayích, Židech a fanoušcích Jiřího Paroubka však Topolánek skončil o něco rychleji a nahradil ho Petr Nečas.
Hlavní bijec Věcí veřejných
I ten však chápal výhody spojenectví s Blažkovou jižní Moravou. Blažek úzce kooperoval s lídrem severní Moravy Drobilem; i jejich hlasy byly klíčové pro výsledek revolučního kongresu ODS po volbách 2010. Blažek nemířil do sněmovny ani do vlády a dostal na starost vnitřní chod strany.
Tehdy se dušoval, že jihomoravská ODS není ovládána kmotry. "Saša Vondra mi před kongresem sám říkal, že jižní Morava je dnes známá tím, že žádného člověka se zlatým řetězem kolem krku, který by nás řídil, nemáme. A je to pravda," prohlásil. Jeho kariéra se vyvíjela slibně.
Jenže brzy se ukázalo, že spolupráce Nečase s Blažkem není možná. Druhý jmenovaný už pár týdnů po volbách vyzýval svou stranu k větší vlídnosti směrem k opoziční ČSSD a velmi tvrdě vystupoval proti koaličnímu partnerovi, Věcem veřejným. Když propukl skandál bezpečnostní agentury ABL (ekonomické základny VV), která sledovala politiky ODS, Blažek jako jeden z prvních začal apelovat, aby premiér odebral VV křeslo ministra vnitra. Nečas však hodlal svou křehkou vládu držet na stejném půdorysu a odmítal riskovat.
Spory vyvrcholily po komunálních volbách. Přestože bylo možné ustavit pravicovou koalici, kterou také Nečas preferoval, jeho místopředseda se rozhodl jinak - pro partnerství s osvědčenými známými z ČSSD. Premiér ho za to téměř okamžitě odvolal z postu předsedy dozorčí rady Lesů ČR.
Blažek se opakovaně stavěl proti válce se sociální demokrací. V regionu jí dával přednost před TOP 09. Mezi jejími představiteli na jihu Moravy je řada bývalých lidovců, se kterými Blažek a jeho lidé dlouhodobě nemají dobré vztahy.
Pokus o vzpouru nevyšel
Od Blažkova odvolání z Lesů ČR spolu lídři nejsilnější vládní strany téměř přestali komunikovat. Blažek v loňském rozhovoru popisoval, jak se s předsedou bavil naposledy "před dvěma měsíci", a vytkl Nečasovi, že "nenabízí srdce". Při dubnové vládní krizi patřil spolu s dalším Nečasovým oponentem Petrem Tluchořem mezi nejvýraznější kritiky koalice s VV. "Demokratické strany jsou ve sněmovně pouze tři - ODS, TOP 09 a ČSSD. A je povinností jejich představitelů hledat řešení politické krize," vyzýval znovu k překreslení trojkoaličního schématu.
Nečas krizi vyřešil po svém - vyseděl ji. Blažek zůstával na vedlejší koleji, Tluchoř na ni byl odstaven vzápětí. A o Nečasových kriticích nebylo prakticky nic slyšet. V kuloárech se hovořilo o formujícím se spojenectví Tluchoře s Blažkem, k nimž se podle některých zvěstí měl přidávat i Drobil, některé části pražské ODS nebo čerstvý exministr a šéf plzeňského regionu Jiří Pospíšil. Loňský kongres však zůstal nevolební a plány "spiklenců" vzaly zas na nějakou dobu zasvé.
Dalšího půl roku nebylo o Blažkovi prakticky vůbec slyšet. S médii komunikoval jen sporadicky, starost o vnitřní chod strany Nečas postupně převedl na svého stále loajálnějšího spojence Drobila.
Jmenování neviditelného místopředsedy ODS ministrem spravedlnosti tak přišlo stejně nečekaně jako logicky. Za půl roku je znovu volební kongres a kolem Moravanů se dá snadno utvořit mocná hlasovací mašinerie...
