Ministerstva jsou zatím zdrženlivá ve svém hodnocení nové podoby návrhu rozpočtu, o které bude jednat česká vláda. Nejostřeji se vyjádřila vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM), která odmítla navržené škrty v rozpočtu ministerstva dopravy, které řídí její stranický kolega Pavel Dobeš. Ještě před jednáním vlády uvedla, že teprve poté, až sněmovna rozhodne o vládním konsolidačním balíčku, bude možné říci, jestli jsou podobně drastické škrty nutné.
Peake nový návrh rozpočtu, který ministerstvo financí předložilo poté, co sněmovna zatím nedokázala vládní balíček přijmout, spojila právě s postojem části poslanců ODS, kteří odmítají podpořit navrhované zvýšení daně z přidané hodnoty z nynějších sazeb. Pokud balíček neprojde, sjednotí se od počátku příštího roku obě sazby daně na 17,5 procenta.
"Škrty v rozpočtu ministerstva dopravy v této výši jako výsledek rebelie v ODS jsou opravdu odvážným vtipem," poznamenala Peake. Pokud balíček neprojde, čeká podle ní Česko nemožnost vládnout bez zadlužování. Šéfka strany LIDEM ale také varovala, že z balíčku nesmí vypadnout solidární daň, teda fakticky vyšší sazba daně z příjmu pro vysokopříjmové skupiny, což by prý její strana pokládala za nedodržení programového prohlášení vlády.
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) uvedl, že nově navržený rozpočet počítá se škrty všude. Je ale ochoten připustit změny v rozložení škrtů proti tomu, jak je navrhl jeho úřad. "Já budu velmi vstřícný vůči názorům vlády na to, kde by se mělo škrtat víc a kde by se mělo škrtat méně, ale nemohu ustoupit od těch mantinelů. Nebudu souhlasit s větším deficitem," řekl.
Kalousek: Nejméně špatné řešení
Zdůraznil, že ke škrtům vláda přistoupila jen kvůli tomu, že se jí nedaří prosadit vyšší sazby DPH. "My jsme ho (zvýšení daní) navrhovali, protože jsme ho pokládali za to nejméně špatné řešení, " řekl Kalousek. "Je-li neprůchodné to nejméně špatné řešení, je na stole o něco horší řešení. A s tím o něco horším řešením dnes přicházím".
Neostřeji proti nové podobě rozpočtu protestuje školství. Podle mluvčího Marka Zemana jsou navržené škrty nemožné, muselo by se sáhnout na platy učitelů. Proti navrhovanému snižování peněz protestují i školské odbory a akademici. Na platy pedagogů má jít příští rok oproti původním plánům o 250 milionů korun méně, další čtvrt miliardy se škrtne na pomůckách. V letech 2014 a 2015 má být na platech a pomůckách škrtnuto celkově téměř půl miliardy.
Mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík sdělil, že ministr Tomáš Chalupa (ODS) bude chtít, aby ministerstvo financí vysvětlilo, jak došlo k částce 41 miliard, která se má škrtnout. Úspory chce resort hledat v oblastech, které nejsou první linií, což je ochrana přírody a krajiny. "Nechceme škrtat v národních parcích v informační a strážní službě a v hlásné a předpovědní povodňové službě, což zajišťuje ČHMÚ," dodal s tím, že prostor pro úspory je především v byrokracii.
Zítra budeme moudřejší
S návrhem nesouhlasí také ministerstvo spravedlnosti. Řekla mluvčí úřadu Petra Hrubá. Resort má podle ní přijít o 600 milionů korun, což je "nad rámec možností kapitoly i po přijetí úsporných opatření". Dalších téměř 90 milionů má ministerstvo ušetřit na platech svých zaměstnanců.
"Zatím nevíme přesně, ale nějaký návrh existuje," odpověděl mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář na otázku, kde najdou úspory v Černínském paláci. Diplomacie musí své výdaje snížit o 300 milionů korun.
Mluvčí ministerstva vnitra Denisa Čermáková zdůraznila, že o návrhu se teprve bude jednat. "Počkáme tedy na výsledky jednání vlády a následně se budeme muset s konkrétními výstupy, které z tohoto jednání vzejdou, podrobně seznámit," uvedla.
Také mluvčí ministerstva kultury Markéta Ševčíková zdůraznila, že "jistého není zatím naprosto nic" a konkrétní čísla se ještě mohou změnit. "Zítra snad budeme moudřejší," dodala mluvčí. V návrhu rozpočtu pro vládu je navrženo o 300 milionů snížit výdaje určené k posílení dotačních programů na záchranu a obnovu kulturních památek.
