Peníze utracené za nákup problematických rušiček signálu mobilních telefonů ve vězení se už asi nepodaří získat zpět. Stát tak může přijít až o zhruba 16 milionů korun. Pohledávka za firmou pb mont, která měla rušičky dodat, je nedobytná. Firma je v insolvenčním řízení, dluží bankám i správě sociálního zabezpečení. Na jednání sněmovního kontrolního výboru to řekl náměstek ministra spravedlnosti Jan Kubata. Ujistil však, že vězeňská služba podniká vše pro to, aby peníze získala v insolvenčním řízení zpět.
"Nicméně nezastírám, že při majetku té společnosti, která ten projekt realizovala, to bude velmi obtížné," podotkl. "Já říkám otevřeně, že to je takzvaná skoro nedobytná pohledávka," řekl.
Zpravodaj k tomuto bodu, poslanec VV Jaroslav Škárka, označil zakázku za "velký průšvih". Podle něj byla v rozporu hned s několika zákony, rušičky nejsou nainstalovány nebo nejsou funkční. "Pan zpravodaj byl ještě mírný," poznamenal předseda výboru Vojtěch Filip (KSČM).
Projekt nebyl zvládnutý
Vězeňská služba nakoupila v roce 2006 rušící zařízení za celkem 16,2 milionu korun pro pět věznic: v Jiřicích, Oráčově, Rýnovicích, Kynšperku a Vinařicích. V informaci pro poslance uvádí ministerstvo spravedlnosti, že dodaný systém nezabránil nepovolenému telefonování vězňů, a naopak rušil signál mimo věznice. Služba proto od smlouvy na koupi rušiček odstoupila a chtěla peníze zpět. Společníci firmy pb mont poslali společnost v lednu 2009 do likvidace, a soud na ni navíc v červnu téhož roku vyhlásil konkurz. Vězeňská služba v insolvenčním řízení požaduje celkem 21,8 milionu korun.
Kubata také řekl, že projekt nákupu rušiček vnímá jako velmi problematický a nezvládnutý. vězeňská služba by se k němu podle jeho názoru vracet neměla. Je podle něj velmi problematické zabránit telefonování vězňům, ale současně ho umožnit zaměstnancům. Informoval poslance o tom, že vězeňská služba uskutečnila audit všech zakázek a přijala nová opatření, aby se zamezilo takovým zakázkám, "kde chtěl někdo evidentně udělat byznys".
Generální inspekce ministerstva spravedlnosti dospěla v roce 2007 k závěru, že úspěch pb montu při získání zakázky umožnila tehdejší ekonomická náměstkyně generálního ředitele vězeňské služby Radoslava Hüttnerová. Podle inspekce nepřímo zatajila existenci další nabídky od firmy RCD Radiokomunikace. Tím podle inspekce porušila služební kázeň a jednala v rozporu se služebním zákonem. Inspekce ji navíc podezírala z toho, že se tím dopustila pletichy proti veřejné soutěži. Hüttnerová posléze funkci opustila.
Riziko plýtvání penězi je stále vysoké
Jak ale letos začátkem října uvedl server iDnes.cz, do funkce se opět vrátila. Podle mluvčí vězeňské služby Markéty Prunerové se Hüttnerová ničeho v souvislosti s rušičkami nedopustila. "Ani policejní vyšetřování, ani vnitřní kontrola neprokázaly jakékoli pochybení náměstkyně ve věci rušiček," řekla Prunerová již začátkem října.
Poslanci nakonec přijali usnesení, v němž tvrdí, že vězeňská služba nevyřešila problém s rušením signálu. Konstatovali také, že v hospodaření služby existuje i nadále vysoké riziko plýtvání penězi. Proti tomu se ale ohradil náměstek Kubata. Řekl, že nemůže s takovým tvrzením souhlasit.
Generální ředitel vězeňské služby Jiří Tregler poslance informoval, že celková kapacita tuzemských věznic je 19 700 míst, ale je v nich 22 068 vězňů ve vazbě nebo výkonu trestu. Přeplněnost věznic tak podle něj činí 110 procent, ale někde až 160 procent, což zhoršuje bezpečnostní situaci. Podle předsedy Filipa je to alarmující číslo za hranicí evropské směrnice.
