Radarová základna, kterou Američané plánují postavit ve vojenském újezdu Brdy, bude stát nejméně pět kilometrů od nejbližšího obydlí. Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek to řekl po jednání sněmovního branného výboru. Podle něj se kvůli radaru bude muset asi o 50 procent omezit výcvik dělostřelecké brigády, která v újezdu působí. Náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar zopakoval, že přesné místo pro umístění radaru v Brdech zatím není známé.
Picek dodal, že v Brdech dělostřelecké vojsko neskončí. Omezení výcviku o 50 procent se bude podle něj týkat především "dopadových ploch". Celkově však činnost jednotky nenaruší. "Na naše dělostřelecké kapacity to bohatě stačí," uvedl.
Areál dělostřelecké brigády v Jincích nyní prochází rozsáhlou modernizací. Potrvá až do roku 2021 a měla by stát téměř pět miliard korun. Základna bude jediným vojenským zařízením svého druhu v Česku. Na základně je v současné době asi 550 vojáků, z Pardubic se tam do konce roku 2008 přestěhuje dalších 600 lidí.
Pojar řekl, že konkrétní místo pro radar musí ještě experti vybrat. "My chceme, aby to bylo místo, které bude jednoznačně nejfunkčnější," uvedl. Podle něj by také lokalita radaru měla vyhovovat místním občanům. "Pozorně nasloucháme tomu, že by si (občané) přáli, aby to bylo více uvnitř vlastního brdského újezdu než na okraji," dodal.
Umístění radaru v Brdech nedávno před občany několika vesnic na jižním Plzeňsku obhajovali například premiér Mirek Topolánek (ODS) i ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL). Zhruba čtyři stovky lidí z Borovna, Míšova a okolních vesnic je však přerušovaly nesouhlasným pískotem a hlasitým křikem. V několika anketách a místních referendech, které se v okolí Brd konaly nedávno, se občané také stavějí spíše proti umístění radaru. Například podle Josefa Loukoty, starosty Borovna s 92 obyvateli, panuje mezi místními shoda, že je už dávno rozhodnuto a vše je jen mediální divadlo.
Podle Pojara bude česká strana také dále vyjednávat s Ruskem, které dlouhodobě s umístěním základny nesouhlasí. Rusové totiž na rozdíl od české strany například nevěří tomu, že by existovala reálná bezpečnostní hrozba z Íránu. Podle nich by také radarová základna v Ćesku a protiraketové střely v Polsku mohly narušit bezpečnostní rovnováhu v Evropě.
Pojar dodal, že česká a ruská strana v horizontu následujících měsíců připraví další expertní jednání o radaru. "V tuto chvíli hledáme vhodný termín," dodal. Náměstek doplnil, že Češi budou nadále o podmínkách umístění radaru vyjednávat s USA. Z taktických důvodů však podle něj není možné veřejně prezentovat českou vyjednávací pozici. Jednání prý neskončí dříve než na konci letošního podzimu.
Američtí experti začali v pondělí ve vojenském újezdu Brdy znovu zkoumat podmínky pro vybudování radarové základny. Podle ministerstva obrany se zaměřují především na průzkum hydrologických a geologických podmínek, na kvalitu infrastruktury nebo na dopravní dostupnost. Tým v počtu 38 osob ukončí prohlídku vojenského újezdu v sobotu.
Čeští a američtí experti také v pátek v Praze uzavřeli dvoudenní diplomatické konzultace o právním postavení personálu radarové základny. Koncem května začnou zástupci obou zemí řešit druhou smlouvu o protiraketové obraně, která má být hlavním dokumentem pro případné umístění stanice v Česku.
Foto: ČTK
