Pietní vzpomínka na československé letce Britského královského letectva (RAF) u jejich památníku na pražském Klárově se v pondělí stala zároveň demonstrací proti snahám o jeho odstranění či přemístění. Zastánci pomníku ho chtějí naopak dokončit, tedy na podstavec umístit jména všech československých válečných letců ve Velké Británii a v okolí usadit čtyři lavičky podle počtu československých perutí ve službách RAF, uvedl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.
Hold svým druhům ve zbrani přišli vzdát oba poslední v Česku žijící příslušníci RAF, generálmajor Emil Boček a brigádní generál Pavel Vranský. Přišla také Hana Fajtlová, vdova po legendárním stíhači RAF Františku Fajtlovi.
Ke shromáždění, jehož se zúčastnily desítky současných příslušníků českých vzdušných sil, promluvil jejich velitel Jaromír Šebesta. Přítomni byli i zástupci veteránských spolků, skautů, sokolů a skotští dudáci. Pietu spojenou s kladením věnců i minutou ticha zakončily československá a britská hymna.
Památník v podobě dvoumetrového okřídleného lva na žulovém podstavci byl odhalen na Klárově v červnu 2014. Umístění pomníku ale od počátku provázely spory s pražskými památkáři, jimž vadí monumentálnost díla i to, že v parčíku již památník druhému odboji je. V prosinci 2014 ministerstvo kultury umístění památníku schválilo a zrušilo rozhodnutí magistrátu o jeho odstranění.
Akce připomenula 72. výročí návratu československých letců RAF do Prahy. Přiletěli tři měsíce po ukončení druhé světové války, a to ve dnech 13. - 15. srpna 1945. Tento odklad bývá dáván do souvislosti se snahou nastupujících komunistů co nejvíce oddálit návrat západní letců do vlasti. Letci se později stali častým terčem perzekuce komunistického režimu.
Pietu uspořádal Nadační fond - Evropské vzdělávací centrum armádního generála Karla Janouška ve spolupráci s Městskou částí Praha 1.
