TV Barrandov
Pitka místo voleb? V minulosti i za trest vězení
26.10.2013 10:00 Původní zpráva
Vyšší volební účast hlásila v prvním dni spíše velká města. Předčasné volby ale zřejmě nadprůměrný počet lidí k urnám nevylákají. Průzkumy letos odhadují, že odvolit letos dorazí mezi 50 až 70 procenty voličů. Tedy podobně, jako v předchozích letech. Ne vždy v historii ale byly volby dobrovolné.
K parlamentním volbám chodí asi jen dvě třetiny voličů. Podobná účast se očekává i letos. Rekord z roku 1990, kdy se po čtyřiceti letech komunistické diktatury volilo poprvé svobodně, tak s nejvyšší pravděpodobností překonán nebude. Porevoluční euforie a možnost skutečně svobodně vyjádřit svůj názor tehdy přilákala k urnám téměř 97 procent Čechoslováků.
Zájem o volby postupně upadal a mnozí dávají dodnes přednost raději víkendovému volnu. Nejméně lidí přišlo odvolit v roce 2002, a to pouhých 58 procent. Možná i proto, že volební výsledek, tedy že vládu sestaví ČSSD v čele tehdy s Vladimírem Špidlou a pravostředové čtyřkoalice (lidovci, Unie svobody, Demokratická unie a ODA) byl dopředu téměř jistý.
Kandidátka Národní fronty
Takřka stoprocentní účastí u voleb se chvástali komunisté v době své totalitní nadvlády. Na výběr ale nebylo a nevhozením lístku pro Národní frontu, jehož kandidátku později ústřední výbor KSČ schvaloval, si dotyčný obvykle mohl zadělat na slušný problém.
"Hlasovalo se jenom pro kandidátku Národní fronty, nebo se dával bílý lístek. To byla ještě jakási svobodná volba, nicméně už tehdy bylo zvoleno 85 procent kandidátů Národní fronty a 15 procent byly bílé lístky," popsal politolog a historik Zdeněk Zbořil pro on-line deník TÝDEN.CZ.
"Ten, kdo hlasoval proti, byl ostrakizován," vysvětluje politolog. "Ti lidé, kteří byli podezřelí z nějaké neloajality vůči režimu, byli označováni. Dávala se například cedulka na dveře: nevolil Národní frontu," vzpomíná Zbořil. "V 50. letech docházelo k aktům jakéhosi nátlaku. Já bych se nebál říct, že to byl i individuální teror, který byl řízen tzv. desítkovými důvěrníky, agitátory, což byly všelijaké domovnice později přetvořené v domovní důvěrníky," vzpomíná historik Zbořil.
KlaPoKLiDeZ
Sledovat, kdo k volbám nešel, měly na starosti uliční výbory. Hlídaly pak tzv. "klapoklidez", tedy kladný poměr k lidově demokratickému zřízení. "To byl pojem z 50. let. Ačkoli totiž zákon účast ve volbách na rozdíl od první republiky nepředpisoval, přítomnost si stát hlídal. "Vy jste svojí účastí ve volbách demonstrovali loajalitu k režimu politickému. A ta loajalita se sledovala," dodává historik Zbořil.
Během období První republiky i v dalších raných obdobích se k volbám muselo dokonce povinně. Kdo volit například v prvních československých volbách v roce 1920 nešel, hrozila mu nejen pokuta od 20 korun až do pěti tisíc, ale dokonce i trest až měsíčního vězení.
Historicky první československé volby se nekonaly v některých okrajových částech nově vzniklého státu, u kterých stále nebylo jisté, zda součástí ČSR vůbec budou. Nemohli se jich zúčastnit ale třeba také obyvatelé Hloubětína. Obec, která je dnes součástí Prahy 9, byla totiž v karanténě kvůli epidemii příušnic. Naopak bylo tehdy docela světovou vzácností, že volily i ženy.
Střízlivá volba
Volby se tehdy braly dost na pováženou. Dát si v oblíbeném podniku skleničku? Ještě donedávna ani nápad. "V den před volbou a v den volby jest zakázáno prodávati, čepovati nebo podávati nápoje, obsahující alkohol," pravil tehdy v roce 1920 zákon. A jeho nedodržení se pak tvrdě trestalo, dokonce i vězením nebo dočasným uzavřením hostince.
Tradice volební prohibice pak trvala i později. Kromě desetistupňového piva platil zákaz podávání alkoholických nápojů i v době komunismu. Částečná volební prohibice pak platila ještě v roce 1992 a v komunálních volbách v Praze v roce 1994.
Samozřejmě nikoli pro volební zákaz popíjení, ale zato pro povinné hlasování ve volbách se vyslovil i současný prezident Miloš Zeman. Neúčast by trestal dokonce pětitisícovou pokutou, uvedl už během své prezidentské kampaně.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.