Po svém biologickém otci Karlovi z orlické větve rodu Schwarzenbergů současný ministr zahraničních věcí dědil. Do boje o majetek hlubocké větve se však Karel Schwarzenberg pustit nehodlá, ač mu to v závěti uložil jeho adoptivní otec Jindřich. Zestátnění "bylo bezprávím, to je jasné jak facka,“ připouští Schwarzenberg. Do právní bitvy se mu však nechce, prý je "naprosto kontraproduktivní“.
Jenže právě kvůli tomu čelí sporům s biologickou dcerou Jindřicha Schwarzenberga Alžbětou, provdanou Pezoldovou. Ta mu vytýká, že otcovu závět porušil. Vztahy mezi nimi proto nejsou dobré. "Ten pitomý spor nás bohužel rozklížil,“ připouští Karel Schwarzenberg.
Majetek hlubocké větve (na rozdíl od orlické) zabavil v roce 1947 speciálním zákonem stát. Přesto v posledních měsících Pezoldová u českých soudů zabodovala a již téměř zavřené dveře k restitucím se jí pootvírají.
Proč se Karel Schwarzenberg rozhodl ignorovat závěť, podle níž měl o navrácení majetku rodu usilovat právě on? Jakou roli v tom hraje politika?
Co o tom soudí Alžběta Pezoldová?
Proč stát vyvlastnil hlubockou větev Schwarzenbergů, ačkoliv je za války nacisté pronásledovali, tudíž se na ně nevztahovaly Benešovy dekrety? A proč totéž nepostihlo orlickou větev rodu?
A o co všechno se Alžběta Pezoldová soudí?
Odpovědi na tyto otázky čtěte v časopise TÝDEN, který vychází v pondělí 30. května.
