Chudá si v Česku připadá čtvrtina lidí starších čtyřiceti let. Nejčastěji se svými životními podmínkami bojují nákupem ve vietnamských tržnicích, půjčkami a sledováním slevových letáků. Informuje o tom publikace Příjmová chudoba a materiální deprivace seniorů, vydaná Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí (VÚPSV).
Podle publikace se řadí mezi chudé lidi 22 procent osob starších čtyřiceti let, 21 procent padesátníků, 28 procent šedesátníků a 31 procent lidí starších sedmdesáti let. Nejčastěji svou chudobu pociťují lidé se základním vzděláním, plných 41 procent. U středoškoláků bez maturity je to 27 procent a u vysokoškoláků 11 procent.
"Potvrzuje se, že subjektivní chudoba je výraznější u starších respondentů, žen a respondentů s nižším vzděláním," konstatují autoři publikace. To ovšem neznamená, že by se nižší věk nebo vyšší vzdělání u respondentů průzkumu projevovaly pocitem bohatství. Za bohaté se pokládá pouze deset procent lidí mezi čtyřiceti a padesáti a osmnáct procent vysokoškoláků. Celkem se mezi bohaté řadí devět procent populace starší čtyřiceti let.
"V průzkumu se podařilo zachytit tři procenta dotázaných starších čtyřiceti let, kteří, podle svého vyjádření, nemají dostatek finančních prostředků ani na potraviny," uvádí se v publikaci. Nákup oblečení je pak problém pro jedenáct procent osob, které se průzkumu zúčastnily.
Nejčastějším způsobem, jakým lidé bojují s chudobou a snaží se šetřit, je kontrola ceny i u levného zboží a malých položek. Tuto možnost zaškrtlo 62 procent dotázaných. Necelých šedesát procent pak provádí veškeré opravy samo nebo se snaží nakupovat podle slevových letáků. Třetina lidí pak nakupuje ve vietnamských tržnicích a 44 procent v diskontech, kde jsou nižší ceny.
"Některé formy úsporného spotřebitelského chování se zřetelně profilují jako 'ženské strategie' - zejména sledování cen a nákupy u levnějších obchodníků, oproti tomu jsou muži k levnějším výrobkům (deklarativně) podezíravější a snaží se ušetřit spíše na službách, které si mohou zajistit sami," uvádí se v publikaci. Obdobně se podle ní mohou rozlišit "rané strategie", "důchodcovské" strategie a "seniorské strategie".
"K těm prvním patří především vietnamská tržiště a snaha zajistit si opravy svépomocí, k těm druhým pak ty, které se dominantněji objevují nejspíše v souvislosti s přechodem do starobního důchodu, jako například sledování reklamních akcí v letácích. Ale zdá se, že teprve výrazně vyšší věk vede ke zvýšené nutnosti či novému návyku sledovat (a zřejmě také porovnávat) ceny i u drobného zboží," dodávají autoři.
Svébytnou formou pokusu o "zvládání" nebo kompenzaci materiální deprivace jsou podle nich půjčky. Splácelo je 27 procent účastníků šetření.
Při hodnocení údajů autoři vycházeli z průzkumu Spotřeba a spotřebitelé ve vyšším věku, který se uskutečnil v roce 2011.
