Státním úřadům a institucím chybějí odborníci například z oblasti informačních technologií, ale i práva či managementu. Proto ministerstvo práce a sociálních věcí zvažuje, že pro ně zavede možnost dvojnásobných tarifních platů. Ministerstvo tak napodobuje nápad bývalého ministra práce Jaromíra Drábka (TOP 09), který sociální demokracie kritizovala.
Možnost navýšení platů by se mělo týkat především lidí, které státní správa jinak marně láká. "Podrobněji zatím rozpracováváme opatření, jež má umožnit určit až dvojnásobný platový tarif, který by jinak příslušel podle obecné úpravy odborníkům, kteří vykonávají nejnáročnější a nejodpovědnější služební úkoly," konstatuje Petr Sulek z tiskového odboru ministerstva.
Často se jedná o lidi, kteří se mohou uplatnit i v soukromém sektoru, a to díky svým odborným znalostem a zkušenostem. Například v již zmíněném IT, kde mají státní úřady problém sehnat ty nejkvalitnější programátory. "Ve státní správě se vzhledem k nízkým tabulkovým mzdám zajišťuje interně většinou jen uživatelský helpdesk a vývoj a správa aplikací a systému se outsourcuje," říká Jiří Halbrštát z ManpowerGroup. Jinými slovy si stát na složitější úkoly musí najímat soukromé firmy, které samozřejmě chtějí produkovat zisk.
Návrh dvojnásobných tarifních platů by se měl týkat asi pěti procent státních zaměstnanců zařazených ve 14. až 16. platové třídě. Státní rozpočet by to vyšlo asi na 394 milionů korun. Úřad vedený sociálnědemokratickou ministryní Michalou Marksovou (ČSSD) tak chce zavést obdobu toho, co už kdysi prosadil jeden z jejích předchůdců Jaromír Drábek (TOP 09). "My nesouhlasíme s tím, aby vláda rozbila systém platových tarifů ve veřejném sektoru," protestoval tehdy například současný premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Drábek do zákoníku práce prosadil takzvané smluvní platy v roce 2011. Měly umožnit zaplatit ceněné odborníky ve stejné výši, jakou dostávají od soukromých firem. Tenkrát jej za to ovšem sociální demokracie kritizovala. Mimo jiné proto, že prý nebyla dána pravidla a je to nespravedlivé vůči ostatním zaměstnancům. Poté, co se sociální demokracie ujala vlády, jím prosazenou legislativu zrušila.
"Je to vlaječková válka. S velkou slávou se nějaké opatření zruší, aby se potom hledalo, jak ho nahradit," okomentoval to Drábek. Nyní se podle něj vymýšlí další umělé úpravy tarifů, aby se nízké platy odborníků aspoň nějak vyřešily. "Já jsem měl za to, že nejlepším řešením je možnost pustiti možnost smluvního řešení platů špičkových odborníků, a ten vývoj ukazuje, že šlo o krok správným směrem," dodal.
Podle ministerstva práce ale nejde tak úplně o Drábkův systém smluvních platů. "Nemá tedy jít o smluvní formu platu, ani o umožnění určení jakkoliv vysoké částky," říká Sulek.
Má zčásti pravdu, neboť smluvní platy šlo sjednat mimo platové třídy a stupně. Přesto se jim to hodně blíží. Alespoň podle odborů. "Je to de facto návrat k těmto smluvním platům a považujeme to za špatné," říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Mělo by se podle něj specifikovat, jak konkrétně by se to dělo. "Jde o to , aby byly objemy platových prostředků jiné, než jsou v současnosti, jaké jsou možnosti změny tabulek," říká Středula. Nedá se prý sice očekávat, že budou ve státní správě stejné platy jako v soukromé sféře, ale navýšení peněz na ně by pomohlo k určitému vyrovnání.
|
Jak porostou platy Návrh ministerstva má změnit podmínky pro více než 65 tisíc zaměstnanců. Mimo jiné se v něm v jednotlivých variantách počítá s nárůstem platů v ústřední správě o pět procent nebo o deset procent u zaměstnanců ústředních orgánů o deset procent a o pět procent u těch ostatních. U vysokoškolských zaměstnanců ve vyšších platových třídách by pak mohly do budoucna růst paty výrazněji. |
