Plocha řepky na polích se letos podle údajů Českého statistického úřadu zvýšila o 4,4 procenta na 412 tisíc hektarů a je po roce 2013 druhou nejvyšší v historii sledování. Letos se pěstuje na téměř 17 procentech celkové osevní plochy. Vláda přitom předloni schválila vizi, podle které by do roku 2030 měly naopak plochy řepky o desítky tisíc hektarů ubývat.
Podle agrárního analytika Petra Havla za stálým pěstováním řepky můžou nesprávně zacílené národní dotace, ale i Evropská unie, která počítá s podporou řepky pro technické účely. Podle ministerstva zemědělství se pěstování řídí tržními pravidly a řepka stále patří mezi rentabilní plodiny.
"Podle strategie ministerstva zemědělství by se do roku 2030 měla snížit výměra řepky a obilovin. Ministerstvo se snaží prosazovat rozšiřování pěstebních ploch zeleniny i dalších plodin, mimo jiné podporou citlivých plodin prostřednictvím dotací. Zaměřuje se především na zvyšování soběstačnosti v produkci potravin," sdělilo tiskové oddělení ministerstva. Úřad jako úspěch vidí například stabilizaci ploch brambor nebo oživení zájmu o zeleninu, sóju a mák.
Podle Havla ale je vidět, že dotace jsou nastavené špatně. "Zemědělci řepku pěstují proto, že se jim to vyplatí, základní jsou ekonomické důvody. Dokud se nesníží odbyt řepky na biopaliva, tedy k technickým účelům, tedy dokud se nezmění závazky k Evropské unii, tak bude řepka lukrativní plodinou a budou ji pěstovat," řekl. Biopaliva první generace, která jsou vyráběna ze zemědělských plodin, se na konečné spotřebě energie v dopravě v členských státech mají v roce 2020 podílet sedmi procenty. "Řešení není na úrovni ČR, ale EU," dodal.
Havel kritizoval i nastavení dotací pro živočišnou výrobu. "Zemědělství potřebuje zvýšit podíl živočišné produkce - ale peníze se dávají a nic se nemění - tedy jsou špatně nastavené dotace," uvedl. Buď nejsou pro zemědělce dost motivační, nebo nejsou zaměřené na správnou část produkčního řetězce. "Je otázkou, jestli by měly u prasat jít na ozdravování selat, což máme, nebo na zpracování, což nemáme," dodal. Producenti živočišné výroby by podle něj mohli dostávat i peníze na environmentální činnost.
Pro české zemědělství by mělo být v letech 2021 až 2027 z rozpočtu Evropské unie k dispozici 7,7 miliardy eur (zhruba 199 miliard Kč). V nynějším sedmiletém období by podle údajů českého ministerstva zemědělství z roku 2013 mělo mít české zemědělství možnost získat na dotacích z EU až 8,2 miliardy eur.
