Tichý zabiják
Plyn zabije stovky Čechů ročně. Hřeší na prevenci, říká expert
01.12.2014 06:00 Rozhovor
Na otravu oxidem uhelnatým ročně v Česku zemřou stovky lidí. Jen v posledních dnech přišli o život dva lidé v Praze a dva na Jihlavsku, naštěstí dobrý konec mělo nedělní drama tří přiotrávených dětí na Novojičínsku. Nejrizikovější jsou spotřebiče typu "B", plynové kotle a průtokové ohřívače vody. Češi často podceňují prevenci a pravidelné revizní prohlídky v domácnostech.
Chránit se před tichým zabijákem v podobě oxidu uhelnatého přitom není nic náročného, vysvětlil on-line deníku TÝDEN.CZ předseda plynové sekce Českého sdružení pro technická zařízení a soudní znalec Jiří Buchta.
Jak je na tom Česká republika, co se týče počtu otrav oxidem uhelnatým, ve srovnání s jinými zeměmi?
Ve srovnání s jinými zeměmi je na tom skoro katastrofálně. Když vezmeme příkladně Velkou Británii, tak je to čtrnáct smrtelných otrav na 60 milionů obyvatel. Česká republika zhruba 150 až 250 a je nás deset milionů. Těch přiotrávených je podstatně víc. Někteří ani nejsou hospitalizováni nebo mají dojem, že otravu mají z jiných příčin.
Jak se otrava oxidem uhelnatým pozná? Jaké jsou příznaky otravy?
Pokud je to pomalá otrava, tak jsou příznaky viditelné a citelné. Tlak v čele, bolesti hlavy, bolesti žaludku, pocit na zvracení atak dále. Pokud je to ale otrava ze silně znečištěného spotřebiče, tedy toho, který produkuje vysokou koncentraci oxidu uhelnatého, tak jsou to pak dva nádechy a bezvědomí a do dvou minut smrt.
Co tuto vysokou koncentraci oxidu uhelnatého způsobuje?
V tom spotřebiči, ať je to karma nebo kotel je výměník, něco jako chladič v autě. Kotel funguje podobně jako vysavač. Nasává vzduch, protože spotřebovává vzduch a tím strhává nečistoty v bytě, třeba chlupy zvířat, zbytky po praní, tedy organické látky, které se naškvaří na teplé lamely výměníku rozpáleného plamenem a tím se ucpe a spaliny nemohou utéct do komína a tak projdou kolem kotle spodem, zabrání cestu přívodu vzduchu pro spalování a dojde k tomu, že se v několika sekundách vytvoří ta fatální koncentrace pro otravu.
Jaká je nejlepší prevence otravy oxidem uhelnatým?
Zcela určitě provedení servisu pracovníkem zaškoleným od výrobce provedeným podle manuálu výrobce. Ten jediný dokáže odstranit příčinu problému. Příčina je totiž v samotném zařízení, nikoli v odvodu spalin. Pokud kotel nebude produkovat spaliny s touto koncentrací oxidu uhelnatého a bude tam jen oxid uhličitý, tedy dokonalý produkt spalování, tak k úniku nemůže dojít. Základem je tedy pravidelný servis od výrobce jednou ročně nejlépe před topnou sezónou. Pak se lidé mohou spolehnout, že se jim nic nestane.
Doporučil byste detektor výskytu oxidu uhelnatého? Má to nějaký význam?
detektor je určitě prevence. Samozřejmě je tam potřeba dát určitě pozor na výběr, protože jsou detektory různé kvality, různé životnosti, někde se musí například i měnit baterie. Doporučuju proto detektory, které mají už od výrobce záruku a životnost deset let. Deset let tyto detektory fungují a pak se vymění. Cenová relace je navíc u nich velmi podobná těm, co mají životnost dva roky.
Lze se na tyto detektory stoprocentně spolehnout, a to i na ty starší?
Pokud použijete kvalitní detektor, mám na mysli renomovaných výrobců, tak samozřejmě se na to spolehnout můžete. Senzor funguje po dobu životnosti. Zareaguje v několika stupních varování, kdyby to někdo neslyšel třeba při zapnuté televizi nebo vysavači.
Následná údržba tedy není nutná, ale jaká je pořizovací cena kvalitního detektoru?
Ano, jen se spustí uvedením do provozu a od té doby běží doba deseti let. Dáte ho pouze do místnosti nebo do prostoru, který chcete hlídat, kde je pobyt lidí, případně kde by mohl být zdroj oxidu uhelnatého. A pak můžete klidně žít a spát.
Mohou k prevenci nějak přispět třeba úřady nebo státní orgány?
Prevenci by určitě pomohlo, kdyby se změnily předpisy. Konkrétně mám na mysli nařízení vlády z roku 2010, které předepisuje kontroly komínů. Toto nařízení vlády platí z hlediska prevence proti požáru. U plynu je ale teplota spalin u starších typů spotřebičů zhruba 140 až 150 stupňů Celsia. U nových kondenzačních spotřebičů je teplota 60 až 70 stupňů. I kouřovod je dělaný z plastu. Je proto naprostý nesmysl, aby se tam dělaly kontroly. Přesto píšeme na ministerstvo vnitra, nikdo nereaguje. Nebo reagují tak, že je všechno v pořádku. Navíc ještě udělalo ministerstvo pro místní rozvoj, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a ministerstvo vnitra, Hasičský záchranný sbor o tom, že všechno, co odvádí spaliny, je dutina pro odvod spalin a spalinová cesta a tudíž to spadlo pod toto nařízení vlády vše. Je to nepochopitelné, ale bohužel to platí.
Obecné povědomí o tom, že prevencí je i pravidelné čištění komínů, je tedy mýtus?
Na tom plynu nemáte prakticky co čistit, protože žádné saze se netvoří. Tvoří se maximálně kondenzát a ten stéká dolu buď do kanalizace nebo do kondenzátní jímky. Uvedu to na příkladu. Doma používáte sporák s výkonem zhruba 10kW, což je zhruba třetina výkonu kotle. Přesto ho používáme bez odtahu spalin, v malé kuchyni a oběd vaříme třeba hodinu až dvě. A nikdo se neotráví, nikdo nemá ani příznaky, protože ta koncentrace dosáhne tak malé hodnoty, že k tomu nedojde. Když bude v tomto stavu kotel, to znamená, že nebude docházet ke znečištění, že tedy nebude produkovat oxid uhelnatý, je to stejné. Pokud by chvilku nebyl odtah do komína, tak maximálně dojde k malým příznakům poruchy koncentrace. Takže kontrola komínů ano, při přejímce komína. Ale kontroly z hlediska spotřebičů plynných paliv naprosto zbytečná záležitost. Navíc máme zkušenosti, že kominíci neměří tah. Základní vlastností komína je, že táhne směrem ven. Toto měření neprovádí.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.