Plýtvání potravinami považuje za velký problém 42 procent lidí, proti loňsku jich mírně ubylo. Stejný podíl dotázaných uvedl, že plýtvání není správné, ale jsou aktuálnější problémy. Jako nejčastější důvod plýtvání jídlem lidé uvedli to, že se zkazilo. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který na pondělní konferenci Plýtvání potravinami v číslech aneb jak neplýtvat prezentovala analytička Radka Hanzlová. Průzkumu se v srpnu zúčastnilo téměř tisíc lidí.
Přes polovinu lidí deklarovalo, že celkové množství vyhozených potravin u nich doma nepřekročí deset procent. Pětina uvedla, že vyhodí přes deset procent a méně než čtvrtinu. Stejný počet tvrdí, že nevyhodí žádné potraviny. Hanzlová poznamenala, že od roku 2016 podíl posledně jmenovaných klesá.
Na rozpor mezi sebehodnocením a realitou upozornila Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity v Brně. Uvedla, že nynější výzkum brněnských domácností ukázal, že ročně na člověka připadá přes 37 kilogramů vyhozeného jídla. Podle odhadů dotázaných by to bylo přes 12 kilogramů.
Na 36 procent lidí míní, že se nejméně vyhazuje v domácnostech, 30 procent lidí řeklo, že nejvíce ve stravování. Hanzlová podotkla, že se to podstatně liší od odhadů Evropské unie z roku 2012, které uvádějí, že nejvíce se plýtvá právě v domácnostech. Těm připsala až 53 procent vyhozených potravin.
Nejčastějším důvodem plýtvání je podle průzkumu to, že se potravina zkazí, často jdou do koše i odkrojky a zbytky jídla, kterého se připravilo příliš. Častým důvodem bylo i prošlé datum spotřeby. Právě v souvislosti s tím Hanzlová upozornila, že zatímco 75 procent lidí používá správně označení "Spotřebujte do...", na 48 procent dotázaných přisuzuje stejný význam pojmu minimální trvanlivosti. Analytička upozornila, že minimální trvanlivost neoznačuje lhůtu zdravotní nezávadnosti potraviny.
Pro prevenci plýtvání Hanzlová uvedla, že lidé by si měli rozplánovat jídelníček, kontrolovat zásoby a připravovat nákupní seznamy, aby předešli nadměrnému nakupování. Doporučila odolat nákupům v akcích či "výhodným" velkým balením. Jako vhodné naopak zmínila nákupy sezónních a lokálních potravin, který nepodporují velké dodavatelské řetězce s rizikem přílišného odpadu.
