Lavinové nebezpečí v Krkonoších v sobotu vzrostlo na druhý stupeň z pětibodové škály. Důvodem je střídání teplot v posledních dnech. Mohou padat deskové či klouzavé laviny. Na hřebenech Krkonoš je nyní okolo 90 centimetrů sněhu, teplota tam k ránu klesla k minus deseti stupňům Celsia. Uvedla to Horská služba Špindlerův Mlýn. V Jeseníkách v sobotu lavinové nebezpečí naopak kleslo ze druhého na nejnižší první stupeň.
"Po mírném oteplení a dešti se opět ochladilo, čímž se na povrchu vytvořila ledová krusta, na kterou napadlo v polohách nad jeden tisíc metrů asi deset centimetrů nového sněhu," uvedl Robert Dlouhý z Horské služby Špindlerův Mlýn. Za působení silného větru se místy vytvořily tvrdé desky, kde se mohou vyskytnout laviny malých rozměrů z nového sněhu a laviny deskové.
V nižších polohách zpočátku pršelo a sněhová pokrývka je ve spodních vrstvách ještě mokrá. "Zde se mohou vyskytnout laviny malých rozměrů z klouzavého sněhu. Sněhové profily vykazují střední až malou stabilitu," uvedl Dlouhý.
Horská služba v současné zimě v Krkonoších poprvé vyhlásila lavinové nebezpečí 21. listopadu, a to o síle prvního stupně. V polovině prosince krátce platil až třetí stupeň.
Lavinovými lokalitami v Krkonoších jsou Kotelní jámy, údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl. Ročně v horách sjede několik desítek lavin. V minulých letech byl v Krkonoších dosažen nejvýše čtvrtý stupeň.
Důkazem toho, že Krkonoše by lidé neměli v zimě podceňovat, je pád obří laviny v únoru 2015 do Modrého dolu. Lavina byla dlouhá 550 metrů a její dráha měřila přes 1100 metrů, dokonce vyjela do protisvahu. Také tehdy platil v Krkonoších druhý stupeň.
Poslední obětí laviny v Krkonoších byl osmadvacetiletý skialpinista, na kterého spadla 5. února 2015, když sjížděl Malou Studniční jámu. Před ním lavina zasypala koncem roku 2008 šestatřicetiletou skialpinistku v takzvané Červinkově muldě.
