Od středy by se do Česka zase měly vrátit bouřky a blesky. O víkendu jich meteorologické stanice zaznamenaly 41 tisíc. Kteté jsou hodné a které zlé? Jak se proti nim bránit?
O víkendu zničil blesk domek na kraji Prahy, jiný zase řádil v místnosti dispečinku liberecké záchranné služby. "První byl zlý a druhý hodný," říká s nadsázkou Ivan Štoll z Fakulty jaderné a fyzikální ČVUT. První se jmenuje čárový a ničí, co mu přijde do cesty, druhý nese název kulový a dokonce i někteří vědci mu přisuzují "vyšší inteligenci" – spíš lidi vystraší, ale ublíží jen výjimečně.
Bouřkový blesk je elektrickým výbojem, pohybuje se rychlostí až 200 tisíc kilometrů za hodinu a jeho teplota může dosáhnout až 30 tisíc stupňů. Má ho na svědomí bouřkový mrak kumulonimbus. Ten nevypadá jako obláčky, ale spíš připomíná kovadlinu – začíná asi kilometr nad zemí a směrem nahoru se rozšiřuje, může být vysoký i několik kilometrů. Setkávají se v něm stoupající proudy vlhkého horkého vzduchu, který se ohřál na zemi, a klesající studené proudy vzduchu nesoucí vodní kapky a ledové krystaly. Třením těchto proudů o sebe se mrak nabíjí elektrickými náboji a ty se pak vybíjejí za vzniku jiskry – blesku. Hrom vzniká při náhlém roztržení kanálu zahřátého vzduchu, ostatně stejně jako při výbuchu trhaviny. Tímto kanálem – mezi mraky nebo mezi mrakem a zemí – probíhají blesky opakovaně v rychlém sledu, dokud se náboje nevyrovnají.
Světlo se šíří rychleji než zvuk, takže hrom slyšíme až se zpožděním. Blesk udeřil od pozorovatele ve vzdálenosti jednoho kilometru, slyší-li hrom po necelých třech sekundách. Počítá se, že jsme v bezpečí, pokud hrom následuje blesk po víc než třiceti vteřinách.
Záhadný kulový blesk
Kulový blesk je tak trochu záhada. Objevuje se za bouřky nebo v její blízkosti, ale byl pozorován i za slunečného počasí, kdy byla obloha bez mraku. "Má opravdu tvar koule a hlavně trvá delší dobu. Zatímco čárový blesk trvá zlomky vteřiny, kulový může klidně skotačit i půl minuty," říká Štoll, který se výzkumu tohoto jevu už několik let věnuje a napsal o něm několik knih. Za příčinu jeho vzniku odborníci označují elektromagnetické pole, které se vytváří mezi zemí a mraky bouřky.
Může mít teplotu kolem šesti tisíc stupňů a projde kupkou sena a nezapálí ji. Je znám případ, kdy do stavení vnikl komínem, proběhl se po zdech, shodil obrazy, vplul pod dveřmi do ložnice, kde spaly dvě malé děti a odcestoval do chlívku, kde zabil několik krav. Jedné husopasce v cizině prý vlezl pod šněrovačku a pak zase zmizel. Vypadá, že ublíží jen tomu, pro koho se rozhodne. "Má zřejmě nějakou izolační vrstvu," tvrdí Štoll.
I teď na libereckém dispečinku mohl zabíjet, seděly v něm tři operátorky, ale "ohnivá koule" do místnosti vnikla oknem, odrazila se od země, od stěny a pak vyrazila zase oknem ven. Cestou jen zkratovala počítače a vyřadila na několik hodin z provozu systém.
Kulový blesk má dvě možnosti zániku. Buď exploduje, dost často právě v zásuvce, nebo takzvaně vyšumí. Jsou však popsány i případy, kdy zdemoloval celý dům.
Kulový blesk podle Štolla zabíjí tak v jednom z tisíce případů, čárový mnohem častěji.
Při bouřce si klekněte
Záleží na tom, kam vás blesk trefí, jestli vám projede celým tělem a kde zrovna stojíte, nejhorší je mokré prostředí.
Zvláště rizikový je pohyb v otevřené krajině a manipulace s kovovými předměty. Je třeba vyvarovat se blízkosti jakýchkoli stromů, nejen těch nejvyšších. Některé stromy mají hlubší kořeny a proto jsou výrazně vodivější, takže si blesk může vybrat právě je. Rovněž dává přednost špičatým hrotům před kulatými, v prvních je totiž hustší elektrické pole.
Bezpečno je v domě s hromosvodem (vypněte raději elektroniku, nemanipulujte s vodou) či v autě se střechou (nedotýkejte se stěn), kde funguje takzvaná Faradayova klec. Pokud jste v terénu, vyhledejte co nejnižší polohu, ale vyvarujte se míst, která by mohla být zatopena. Neležte, spíš klečte, snažte se mít co nejmenší kontakt se zemí.
Každé dvě vteřiny někde udeří blesk
Největší pravděpodobnost, že do vás uhodí blesk, je prý v červenci na Floridě při golfu.
V Americe blesk ročně usmrtí v průměru šedesát lidí. Muži v těchto statistikách figurují čtyřikrát častěji než ženy. Jsou dobrodružnější povahy, více riskují.
Meteorologické stanice data o bouřkách schraňují – pojišťovny si podle nich mohou ověřit nahlášené pojistné události.
Česká pojišťovna každoročně registruje zhruba dva tisíce pojistných událostí spojených s úderem blesku. V letních měsících jsou to stovky, od října do února méně než pět případů měsíčně. "Nejčastější přímé údery blesku jsou do satelitů, antén, elektroinstalace, zabezpečovacích zařízení domu či telefonních ústředen," sdělil Tomáš Zavoral, tiskový mluvčí pojišťovny. Mezi nejčastěji postižené předměty - nikoliv přímým úderem blesku, ale následným přepětím - patří domácí elektronika, elektrospotřebiče a počítače.
"Pokud pojišťovny nemůžou původ vzniklé škody určit, připisují ji obvykle právě kulovému blesku," tvrdí Štoll.
