Dřívější příchod jara letos signalizuje i první vlaštovka. Ornitologové ji zpozorovali o pět dní dříve než loni. V Opavě ji zaznamenal člen České společnosti ornitologické (ČSO) Libor Praus.
Nejde ale o historicky nejčasnější první vlaštovku. V roce 2010 se vlaštovky objevily už 6. března. "Jedná se ale o první vlaštovky do slova a do písmene. Hlavní vlnu příletu vlaštovek očekáváme každoročně až v první polovině dubna. Přesto můžeme říci, že s první vlaštovkou je jaro definitivně tady," říká Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.
Prvními stěhovavými ptáky, kteří již letos přiletěli, však nejsou vlaštovky. Na polích si pozorovatelé mohou všimnout skřivanů, čejek a drozdů, v blízkosti lidských sídel zase rehků a budníčků. Z jižních krajin se už vrátili i první čápi bílí.
Vlaštovky obecné jsou drobní pěvci, hnízdící ve většině případů v blízkosti člověka. Staví si drobná miskovitá hnízda, dovedně slepená z kuliček bláta. Nejčastěji je umisťují do vnitřků chlévů, stodol, maštalí nebo do průjezdů a chodeb domů. Vlaštovka je dálkový migrant. Zimovištěm našich ptáků je jižní část afrického kontinentu. Nejvzdálenější nález naší vlaštovky pochází z Jihoafrické republiky (8503 km).
Dříve lidé věřili, že vlaštovka nosí štěstí. Staří Slované se zase domnívali jsou posmrtným zosobněním lidské duše. Naopak staří Římani je vnímali jako posly špatných zpráv a německý reformátor Martin Luther King je považoval za ptáky přinášející zlo.
Vlaštovka je jedním z pěti druhů, jejichž přílet sledují v Evropě statisíce lidí. První pozorování jarních navrátilců se shromažďují na www.springalive.net.
