Teploty pod bodem mrazu byly ráno naměřeny na téměř polovině měřicích stanic, na deseti místech padly teplotní rekordy. Kromě horských oblastí spadla rtuť pod nulu i třeba v Praze. Největší mráz byl naměřen na Rokytské slati na Šumavě, minus 10,5 stupně Celsia. Rekordně chladné počasí během noci a rána panuje už několik dní, podle meteorologa přitom mrazy do nížin obvykle přicházejí až ve druhé polovině října.
Teploty pod nulu spadly na 60 stanicích z celkového počtu 132 stanic měřících déle než 30 let. Například v Liberci zaznamenali rekord třetí den po sobě. Bylo zde minus 3,6 stupně Celsia, původní rekord minus 3,3 stupně byl přitom z roku 1972.
V Neumětelích bylo pokořeno dokonce maximum z roku 1964, oproti původnímu rekordu minus 2,1 stupně klesla rtuť ještě o 1,1 stupně níž. Pod dva stupně klesla rtuť ráno také ve Vimperku nebo v Krásném Údolí na Karlovarsku. Stanice v pražské Libuši hlásí minus 0,6 stupně, což je ještě o půl stupně méně, než byl dosavadní rekord z roku 1972.
Největší chladno, ač ne rekordní, hlásí horské, zejména šumavské stanice. Například na Horské Kvildě bylo minus 9,9 stupně, v Hliništi a Volarech pak 7,9 stupně pod nulou.
"Výskyt mrazových dnů v ČR na stanicích umístěných v nížinách není neobvyklý jev, avšak z klimatického hlediska je jejich výskyt příznačnější pro druhou a třetí říjnovou dekádu. V období první říjnové dekády je jejich výskyt lokalizován spíše do středních poloh a výše," uvedl meteorolog Josef Hanzlík. Na horách se však první mrazy obvykle objevují už ve druhé polovině září, v takzvaných mrazových kotlinách, například na Šumavě, se může ochladit na teplotu pod nulu v podstatě kdykoliv během roku.
