Bílé Vánoce jsou podobným protimluvem jako slovní spojení živá mrtvola nebo zbožný ateista. Každoročně po nich toužíme, jenže téměř nikdy nepřijdou. Zato v lednu je normální, když nasněží a mrzne.
Zasněžených Vánoc jsme se nedočkali ani letos, ani vloni, ani předloni, ba ani před sto lety. Víra v bílé Vánoce je přesto nezlomná a národ má pro ně podobnou slabost jako pro moudré blázny či smutné klauny. Přitom by stačilo věnovat pozornost kronikářským a meteorologickým záznamům, podle nichž jsou české země zasněžené na Štědrý den zhruba jednou za deset let. A přiznat si, že bílé svátky na obrázcích Josefa Lady jsou jen komerčním tahem malíře, který věděl, jak na české touze po sněhových vločkách vydělat.
Lada namaloval nejznámější sérii vánočních bílých Hrusic na počátku třicátých let, jenže tehdy se bláto lepilo skoro na každé Vánoce. Toto je třeba záznam z kroniky Karlovic nedaleko Sedmihorek v Českém ráji z roku 1933: "Také tyto Vánoce byly beze sněhu a tekuté místo třeskuté, na Štědrý den i po sv. Štěpánu přeprchalo." V Čechách pršelo i rok předtím, víry v bílé Vánoce se ale stejně nechceme vzdát. Snad jedině, kdyby parlament vydal zákon, jenž by říkal, že svátky na blátě jsou normální. A že v lednu alespoň dva tři dny mrzne.
Blátivé oslavy narození Krista totiž neprorokují mírnou zimu, jak ukazuje i aktuální počasí. Zima století v roce 1929, kdy teploty v celém Československu po dva měsíce nevystoupily nad bod mrazu (a klesaly až na minus čtyřicet), začala nadprůměrně teplým prosincem. A též proslulá zima z roku 1979, která dětem přinesla tři týdny uhelných prázdnin, přišla až po jarních Vánocích s teplotami 8 až 13 stupňů nad nulou. Ale na Silvestra uhodil samec a hospodářství se v pár dnech zhroutilo.
"Vzrostlo materiální i duchovní bohatství země," prohlásil sice prezident Gustáv Husák ve svém novoročním projevu pro rok 1979, jenže ve stejné chvíli už zemi trápila sněhová kalamita a počínající energetická krize. Hned první den roku zamrzlo uhlí i koks ve stovkách nákladních vlaků a tepelným elektrárnám tak začal záhy docházet dech. "Vznikla vleklá celostátní energetická krize a měla dalekosáhlé následky především v hospodářské oblasti. Rázem nebylo uhlí pro elektrárny, vázla všechna doprava. Dopad této situace na naši vysokohorskou obec se projevil vypínáním veřejného osvětlení," vylíčil situaci kronikář krkonošského Bedřichova. A nejen to, v oblíbeném lyžařském středisku několik dnů stály i vleky.
Už 6. ledna 1979 ohlásila Československá televize, že bude vysílat až od sedmé hodiny večer. Od 8. ledna vysílala dokonce až od půl deváté večer. "Tak jsme měli možnost posoudit, jak nepříjemné je omezení kultury, kterou nám přináší televizní programy," zaznamenal kronikář slovácké obce Jestřabí. Děti dostaly třídenní volno a týdeník Mladý svět napsal: "Příkazem dnešních dnů je na všech místech šetřit elektrickou energií, nepřipustit, aby se s ní někde plýtvalo."
* Jaké bylo počasí o Vánocích a v lednu před sto lety?
* Kdy jsme zažívali nejmírnější zimy?
* Existuje nějaká souvislost s globálním oteplováním a Vánocemi na blátě?
ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYŠLO V PONDĚLÍ 4. LEDNA 2016.