Kvůli koronavirové epidemii a s ní spojeným zvýšeným pobytem lidí v on-line prostoru stoupl počet hackerských útoků na organizace i běžné uživatele. Útoky jsou navíc čím dál sofistikovanější, informovala Česká bankovní asociace. Zatímco v případě institucí dochází zejména k únikům osobních a obchodních dat, u obyčejných lidí se útočníci zaměřují nejčastěji na zcizení peněz na bankovních účtech nebo citlivých dat, například přihlašovacích údajů. Kromě phishingových útoků se navíc čím dál častěji objevuje i tzv. vishing, kdy se s uživatelem spojí útočník napřímo telefonicky a vydává se za zástupce banky.
"Podle dostupných dat začalo během pandemie nově pracovat z domovů 40 procent zaměstnanců, u některých firem pracují v současnosti z domova téměř všichni zaměstnanci. Z technologického hlediska je nutné zpřístupnit na dálku různé interní systémy a data, což umožňuje několik technologií, například VPN (virtuální privátní síť) nebo protokoly pro vzdálenou správu RDP," uvedl předseda komise ČBA pro bankovní a finanční bezpečnost Petr Barák.
Právě na RDP technologii, která se používá pro připojení k firemním zařízením na dálku, se útočníci zaměřili. V lednu a únoru letošního roku zachytili bezpečnostní analytici společnosti ESET jen v ČR přes 800 milionů pokusů o prolomení protokolu pro práci na dálku. Celkově jde o více než 15 tisíc unikátních počítačů, na kterých se podařilo včas útok detekovat a zastavit jej.
"Meziročně sledujeme jednoznačný nárůst. Pokud srovnáme data za první čtvrtletí loňského a letošního roku, počet uživatelů, kteří byli cílem těchto aktivit, se v ČR meziročně zvýšil o 92 procent, ale počet pokusů o útok se za stejné období zvednul bezmála devětkrát. Svědčí to o výrazném zvýšení intenzity aktivity útočníků na české uživatele," doplnil manažer PR a komunikace společnosti ESET Ondřej Šafář.
Institucím a firmám, jejichž bezpečnostní systémy napadením neodolaly, dávají hackeři často možnost ukradená data odkoupit zpět, a to za velmi vysoké částky. Firmy tak často doplácejí na podcenění zabezpečení a nedostatečnou prevenci při práci s daty a ukradená data z jejich systémů končí na tržištích darkwebu.
Zvýšenou pozornost ochraně svých dat by měly věnovat i soukromí uživatelé. Ukradená data z firem a institucí, jako jsou telefonní čísla, adresy, jména příbuzných, ale i hesla, si pak hackeři a další podvodníci dle potřeby různě přeprodávají a následně je používají pro další útoky. Přeprodávané informace útočníci vkládají do propracovaných databází a s využitím nejpokročilejší umělé inteligence si pak vybírají co nejsnazší cíle, což jsou v případě bank klienti, popsal Barák.
