O pětinu za rok
Počet Romů bez zaměstnání stoupá. Loni jich bylo 48 tisíc

Počet nezaměstnaných Romů v posledních letech výrazně vzrostl. Úřady práce v krajích kromě Prahy jich loni podle svých odhadů evidovaly téměř 48 tisíc, o rok dřív to bylo zhruba o pětinu méně. Proti roku 2008 se minulý rok v některých krajích množství romských mužů a žen bez místa zvedlo přibližně o polovinu. Vyplývá to ze zpráv o plnění desetiletého programu k začleňování Romů, takzvané dekády. Hodnocení za rok 2012 dostala vláda. Podle expertů situaci zhoršila krize, uplatnění Romů brání jejich nízká kvalifikace a někdy i nezájem firem o romské pracovníky.

Na konci prosince 2011 bylo podle statistik ministerstva práce bez zaměstnání v Česku celkem 481 500 lidí. V prosinci 2012 byl počet vyšší o 5200, tedy asi o procento. Romských uchazečů loni proti předloňsku přibylo podle zprávy o plnění dekády 9400. V roce 2011 jich ve 13 krajích kromě Prahy bylo podle odhadů úřadů 38 500, loni už 47 900. Úřady práce zdůrazňují, že národnost nezaměstnaných nesledují a počty jen odhadují.

V Česku je podle expertů asi čtvrt milionu Romů. Zhruba třetina z nich žije v takzvaných ghettech. V těchto chudinských čtvrtích a domech bývá většina dospělých bez práce. Rodiny jsou pak závislé na dávkách. Děti končívají ve "zvláštních školách", obvykle se jim tak uzavírá cesta k lepšímu vzdělání a budoucímu uplatnění.

Cílem dekády bylo přitom od roku 2005 do roku 2015 mimo jiné zvýšit každý rok o deset procent počet Romů, kteří se vyučí řemeslu. Průměrná doba nezaměstnanosti romských žen a mužů se měla zkrátit o polovinu. V oblastech s ghetty se měla za desetiletí zaměstnanost zvýšit o polovinu. Úřady práce měly romským uchazečům efektivněji zprostředkovávat práci, účinnější měly být i rekvalifikace či podpora vzdělávání, chráněných míst a firem, které Romům a Romkám dají práci.

Podle zpráv o plnění úkolů dekády je důvodem neúspěchu mnohých Romů na trhu práce jejich nízká kvalifikace, nedocenění vzdělání či případná horší přizpůsobivost potřebám zaměstnavatelů i závislost na dávkách. Kvůli nedostatku peněz nemohou třeba za prací dojíždět. Jsou tak prý "odsouzeni k výkonu nekvalifikované manuální práce". Řada firem navíc o romské uchazeče nemá zájem. Mnozí Romové a Romky však při pobírání dávek pracují načerno.

Podle ochránců lidských práv a expertů na sociální záležitosti patří Romové mezi nejohroženější skupiny na trhu práce. Navíc často žijí v regionech s vysokou nezaměstnaností, kde je nabídka míst malá.

Do rekvalifikací, veřejně prospěšných prací a dalších programů se zapojilo podle zprávy 15 procent romských uchazečů o práci, tedy přes 7100 lidí. Více než třetině nezaměstnaných Romů a Romek úředníci připravili individuální plán kroků, které by měly vést k získání práce. Tyto plány mívají lidé, kteří jsou přes pět měsíců bez místa. "Dokládá to, že romští uchazeči čelí ve vyšší míře dlouhodobé nezaměstnanosti," uvedli autoři zprávy.

Veřejně prospěšné práce vykonávalo loni 1640 lidí, rekvalifikovalo se 643 mužů a žen. "Počet rekvalifikačních kurzů, jejichž absolventi by měli garantovaný i nástup na pracovní místo, byl bohužel omezený. I z tohoto důvodu se řada romských absolventů rekvalifikací následně na trhu práce neuplatní," stojí ve zprávě.

V roce 2011 se rekvalifikace, veřejně prospěšné práce a další opatření využila u 18 procent tehdejších romských uchazečů. Polovina získala individuální plán. Veřejně prospěšné práce vykonávalo 2400 osob, rekvalifikovalo se 1730 lidí.