Ze statistik za rok 2019 vyplývá, že počet stížností na vedení exekuce či proti činnosti exekutorů je velmi nízký a pohybuje se v řádech promile z celkového počtu exekucí, a navíc s minimálním procentem důvodnosti. V průběhu roku 2019 probíhalo přibližně 4 476 069 exekucí a Exekutorské komoře ČR bylo doručeno 2788 stížností, z nichž pouze 56 bylo důvodných. Exekuce tedy probíhají v převážné většině v souladu se zákonem.
Z celkového ročního počtu probíhajících exekucí byla stížnost podána v 0,06 % případu a jen v 0,001 % exekuce se jednalo o stížnost důvodnou. Ve stejném roce byly dále podány pouze 3 kárné žaloby na soudní exekutory, což je historické minimum. V jednom případě bylo řízení zastaveno, v druhém byl soudní exekutor zproštěn žaloby a třetí zůstal doposud nerozhodnut. Ve srovnání s ostatními právnickými profesemi se jedná o velmi nízké číslo.
Nejčastěji si lidé stěžují na obtížnou dostupnost komunikace se soudním exekutorem, dále například na provádění srážek, informovanost povinného či mobiliární exekuce. Důvodnou stížností je ale například i zjištění průtahu v exekučním řízení.
"Statistiky počtu stížností jsou silným argumentem v debatě o změnách exekučního řádu, které jsou aktuálně projednávány, a to například i v oblasti mobiliárních exekucí. Vzhledem k počtu každoročně prováděných mobiliárních exekucí v řádech desetitisíců není počet stížností na ně nikterak vysoký. Naopak jsou témata, která občany evidentně zajímají více nebo stejně. Problémy v exekučním řízení se tedy zjevně objevují, nikoliv však tam, kde je nám některými zájmovými skupinami podsouváno. Fakta a čísla hovoří jasně," vysvětluje prezident Exekutorské komory ČR Vladimír Plášil.
Dodává, že většina problémů a stížností pramení z exekučních pravidel pocházejících již z 60. let minulého století a z neustále se měnícího exekučního prostředí způsobeného nekoncepčními novelami. Například většinu stížností na postih účtu by dle Exekutorské komory ČR bylo možné vyřešit zavedením tzv. chráněného účtu, který Komora dlouhodobě prosazuje.
Poslanecká sněmovna se dostala po ukončení nouzového stavu opět k projednávání novely exekučního řádu a v posledních dnech jsou prezentovány pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona. Mezi ně se dostal například i návrh některých zájmových skupin na změnu mobiliárních exekucí evidentně mající za cíl faktickou nemožnost mobiliární exekuce provádět, což by bylo na újmu všem věřitelům.
Mobiliární exekuce již nyní podléhají poměrně striktním pravidlům a jsou povinně kamerově zaznamenávány, aby se předešlo potenciálním sporům. Právě díky těmto záznamům mohou dohledové orgány spolehlivě uzavřít, že stížnosti na práci vykonavatelů v terénu probíhají v naprosté většině případů zcela v pořádku. V případě zjištěného pochybení lze pak zodpovědně konstatovat, že se jedná o individuální excesy jednotlivců, které dohledové orgány důsledně řeší.
