Počet transplantací klesá. Na vině je stárnutí i neochota

Počet transplantací v Česku klesá. A významně. Největší propad zaznamenaly loni tyto zákroky u ledvin, jater, srdcí i slinivky. V případě ledvin je pokles největší od roku 2002, a to i přesto, že počet uchazečů o transplantace je stále stejný. Podle všeho je důvodem především stárnutí populace, ale také neochota lidí. 

Loni byla v česku transplantována ledvina 357 lidem, což je nejméně od roku 2002. Největší počet transplantací ledvin provedli lékaři před dvanácti lety, kdy jich bylo 445. S údaji přišel Ústav zdravotnických informací a statistiky v souhrnné publikaci o zdravotnictví v Česku v loňském roce.

Důvodů, proč počet transplantací klesá, je několik. "Je to stárnutí populace. Lidé jsou - i vzhledem k prodlužování věku - více nemocní, a tak není každý potenciální dárce vhodný," myslí si ředitel Koordinačního centra transplantací Pavel Březovský.

Zmiňuje však i jiný důvod. "Výrazně se zlepšila péče o pacienty s úrazy a nitrolebním krvácením. Takovéto případy dříve končily smrtí, dnes přežívají i stavy, které byly s životem dříve neslučitelné," vysvětlil.

Právě kvůli tomu je méně dárců, protože orgány k transplantaci nelze v těchto případech použít. Mohlo by totiž dojít k přenosu infekce a ohrožení příjemce orgánu. Dobrá zpráva to tedy je, ale jen napůl: medicína jde kupředu, na druhou stranu se někteří pacienti nemusí vytouženého zákroku dočkat.

Nedostatek orgánů je evergreen

Palčivým faktem je také to, že je nedostatek orgánů. "Ve všech zemích, kde se provádí transplantace, stejně tak i v Česku, bude převyšovat poptávka po orgánech nad nabídkou," uvedl Březovský.

Neochotní dárci

Prezident svazu Luboš Olejár viní z klesajícího počtu zákroků neochotu lidí. "Nabídka a také výměna transplantátů může váznout na klesající ochotě pozůstalých členů rodiny i živých dárců k tomu, aby něco udělali pro cizího člověka," říká Olejár a ukazuje prstem i na úřady: "Neblahý vliv mají i některé organizační zásahy ministerstva zdravotnictví a asi i 'šetření' pojišťoven," uvedl.

V Česku proběhne ročně zhruba čtyři sta transplantací ledvin. Devět z deseti darovaných ledvin pochází od mrtvých dárců - z nich zhruba 60 procent zemřelo po nemoci, zbytek po úraze. Jen v dvaceti až třiceti případech ročně jde o dárce živé. A téměř pokaždé jde o výpomoc mezi příbuznými. Případů, kdy ledvinu nabídne někdo "cizí", zpravidla přítel nebo známý, je za rok méně než prstů na jedné ruce.

V Česku se v průměru čeká na transplantaci ledviny rok, tuto dobu se daří držet již několik let. V jiných rozvinutých zemích jsou to tři roky - například v Německu - a interval se prodlužuje.

Navzdory chmurným údajům o transplantacích ledviny se Česku možná blýská na lepší časy. "V letošním roce jsme zase dále, koncem roku bychom měli být v počtu transplantací ledvin ještě lepší než v dosud nejúspěšnějším roce 2007," slibuje Březovský.

ČŤETE TAKÉ: Prodám ledvinu, objevuje se na internetu. A proč ne?!

Srdce, játra, slinivka: všude propad

Kromě ledvin klesl také počet transplantací srdce, předloni jich bylo provedeno 69, loni o deset méně. Podobně je tomu také u jater. Také operace srdce zaznamenaly oproti předchozím rokům výrazný pokles. V letech 2003 až 2004 jich bylo provedeno přes 11 tisíc, loni jen 8551 (jde o předběžný údaj).  Na nemoci oběhové soustavy se přitom u nás nejvíc umírá. Loni jim podlehlo 52 280 lidí.

Smutnou statistiku zachraňují pouze transplantace plic. Loni jich lékaři provedli dvacet, což je nejvíc od roku 1997.

Ilustrační foto: Robert Zlatohlávek, Jan Šilpoch