Dětí v ústavní výchově neustále přibývá, roste i počet ústavů. Vyplývá to ze srovnání dostupných oficiálních statistik mezi lety 1993 a 2006. Zatímco před 15 lety v Česku existovalo 162 dětských domovů a výchovných a diagnostických ústavů, v roce 2006 jich bylo 225.
Počet dětí v ústavech se zvýšil o 1782. V roce 2006 jich v ústavech žilo 7621, z toho v dětských domovech 4869. Podle ředitelky Střediska náhradní rodinné péče Věduny Bubleové za to může nefungující systém a nekoordinovaná politika péče o děti rozdělená mezi několik ministerstev, kraje a obce.
Včetně dětí v kojeneckých ústavech a v ústavech sociální péče žije v České republice v ústavní péči přibližně 20 tisíc dětí. Za tak vysoký počet dětí v ústavech Česko dlouhodobě kritizují různé mezinárodní organizace.
Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) nedávno představil plán, jak situaci změnit. Meziresortní pracovní skupina má vytvořit návrh opatření sjednocujících roztříštěný systém péče o ohrožené děti. Výsledky by měla vláda obdržet do konce letošního roku. V ústavní péči by v budoucnu mohly zůstat jen ty děti, které vyžadují specializovanou péči, například děti se zdravotním postižením. Klíčovou změnou má být rozšíření pěstounské péče a její profesionalizace.
Co po odchodu z domova?
Bubleová změny vítá, ale obává se, aby jejich realizace nebyla příliš pomalá. "Vždycky přijde nová vláda a my znovu čekáme na změny, čas dětí přitom utíká strašně rychle, od revoluce se v ústavech vystřídala už druhá generace dětí," řekla Bubleová.
Ředitelé dětských domovů tvrdí, že ústavy prošly velkou změnou. Většina z nich už prý poskytuje péči rodinného typu. Například v Ostrově nad Ohří žijí děti v šesti rodinných skupinách ve speciálně upravených bytech. Samy si vaří a perou, učí se hospodařit s penězi. "Ústavní výchova ale nemůže suplovat rodinu," řekla ředitelka dětského domova v Žatci Jaroslava Kohoutová.
Stát má podle ní velký dluh hlavně v takzvané následné péči, která by se měla dostat mladým dospělým opouštějícím ústav po dovršení 18 let. V Česku je podle ní nedostatek kurátorů, kteří se mají těmto lidem věnovat. Podle statistik je jich na celou zemi zhruba 500. Úkolem kurátorů by měl být dohled nad mladým dospělým z dětského domova a asistence při hledání prvního bydlení a zaměstnání. Dnes tuto roli plní neziskové organizace. Některé zprostředkují kontakt, jiné poskytují chráněné byty a azylové domy. Je jich však podle Kohoutové velmi málo.
Stejný názor má i ředitel ostrovského dětského domova Petr Zmunda. Podle něj se navíc nedostává ani těch sociálních pracovníků, kteří mají na starosti děti do 18 let. V průměru na jednoho pracovníka připadá k řešení asi 300 případů. Na Karlovarsku je to však podle Zmundy až 1000 kauz na jednoho.
Sociální pracovníci jsou zaměstnanci radnic. Podle MPSV by měly být obce aktivnější a měly by u ministerstva žádat o dotaci na vytvoření dalšího místa sociálního pracovníka. Pokud žádost vhodně odůvodní, mají prý šanci, že peníze dostanou.
Foto: Sedmík Robert, Karel Šanda
