Život za mřížemi
Počet vězňů raketově roste. Polovina z nich má "základku"
05.09.2012 06:15 Původní zpráva
Pravděpodobnost, že člověk skončí za mřížemi, se snižuje s mírou vzdělání. Podle údajů zveřejněných v těchto dnech Českým statistickým úřadem má téměř polovina vězňů v českých věznicích maximálně základní školu. Počet vězňů se přitom podle statistiků prudce zvyšuje. To má za následek přeplněné věznice.
Na vyšší úroveň vzdělání, než je základní škola, podle statistiků nedosáhlo 46 procent odsouzených mužů a 57 procent žen, kteří byli loni ve vězení. Zastoupení vysokoškoláků oproti tomu nebylo ani dvě procenta. "Mezi osobami patnáctiletými a staršími s nedokončeným základním vzděláním nebo zvláštní (speciální) školou byl v roce 2011 vězněm každý padesátý, u vysokoškoláků jeden ze tří tisíc," konstatovali statistici.
Podle odborníků je důvod tohoto stavu poměrně jednoduchý. "Lidé s nižším vzděláním mají menší možnost uplatnění na pracovním trhu, a tedy i nižší příjmy," říká Petr Zeman z Institutu pro kriminologii a sociální prevenci. V této skupině je také vyšší počet nezaměstnaných. To se podle Zemana projevuje v majetkové kriminalitě. Řešení své svízelné finanční situace tito lidé často vidí v trestní činnosti.
Přibývá odsouzených žen
Počet vězňů se přitom v Česku již desátým rokem zvyšuje. V posledních měsících se navíc tempo jejich přírůstku zrychluje. Zatímco na konci roku 2010 pobývalo ve věznicích 21 892 osob, o rok později jich bylo už 23 154. Za prvních pět měsíců roku 2012 přibylo dalších téměř 500 vězňů. Na nárůstu se podle statistiků podílí několik faktorů. Jedním z nich je prudké zvýšení počtu odsouzených žen, ke kterému dochází v posledních třech letech. Oproti roku 2005 jich je ve věznicích již téměř dvojnásobek.
Přesto se ženy na celkovém počtu vězňů podílejí nepatrně, pouhými 6,5 procenty. "Rozhodujícím faktorem nárůstu vězeňské populace jsou vyšší počty osob nastupujících k výkonu trestu z občanského života," uvedli statistici. Jedná se podle nich například o lidi, u nichž se míjely účinkem alternativní tresty, tedy podmíněné tresty a tresty obecně prospěšných prací, které byly přeměněny v tresty nepodmíněné.
"Obecně je to velký problém," řekl Zeman. Není to přitom podle něj vždy chyba odsouzených, kteří by se vyhýbali například obecně prospěšným pracím. V praxi dochází k tomu, že tyto práce jsou témuž člověku ukládány různými soudy několikrát a převýší maximální výměru hodin.
Přibude alternativních trestů
Nárůst počtu vězňů se odráží i v "návalu" ve věznicích. "Při uplatnění limitu 4 m2 na osobu převýšil počet odsouzených vězňů disponibilní kapacitu v ČR již v průběhu roku 2008, u vazebních věznic se tak stalo v průběhu roku 2011," konstatuje Český statistický úřad. Ke konci května 2012 podle něj byly vazební věznice naplněny ze 102 procent, věznice pro odsouzené pak ze 115 procent. Ve třech čtvrtinách všech věznic ČR se naplněnost přehoupla přes 100 procent a v každé páté přes 130 procent. "Tento problém by se ještě zvětšil, pokud by do věznic přibylo více než šest tisíc osob, které v řádném termínu dosud nenastoupily k výkonu trestu," dodává statistický úřad.
Ministerstvo spravedlnosti proto připravuje několik změn, které by měly věznicím ulevit. Mimo jiné navrhuje, aby vězni mohli do domácího vězení po odpykání poloviny trestu, ve výjimečných případech i po jedné třetině. Domů by je mohl nově poslat i ředitel věznice. "Sázíme na větší aplikaci alternativních trestů, jako je například přeměna trestu odnětí svobody na domácí vězení," uvedl k tomu náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák. Možnost se podle něj týká pouze lidí odsouzených za přečiny, tedy za nedbalostní trestné činy nebo úmyslné činy, za něž nelze dostat více než pětiletý trest.
Kromě domácího vězení by se užívalo například odebrání řidičského oprávnění v případech zanedbání povinné výživy. U tohoto trestného činu a u maření výkonu úředního rozhodnutí chce ministerstvo také snížit trestní sazbu z jednoho roku na šest měsíců. Novelu, která příslušné změny zavádí, před nedávnem vrátil Senát zpět do Poslanecké sněmovny. Projednat by ji poslanci mohli v září. Podle plánu by pak měla začít platit letos v říjnu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.