Přibývá lidí, kteří se už někdy setkali s dezinformacemi. Zkušenost s takzvanými fake news mělo loni na podzim podle svého vyjádření 66 procent uživatelů internetu, což je meziročně o 11 procentních bodů víc. Vyplývá to ze studie Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNZ), která vznikla ve spolupráci s výzkumnou agenturou Nielsen Admosphere. Nejčastěji se respondenti setkali s dezinformacemi náhodně, v příspěvcích na sociálních sítích, případně je sdílel někdo z jejich kontaktů, četli je v komentářích na sociálních sítích či zpravodajských webech.
"Počet lidí přicházejících do styku s dezinformacemi roste také částečně i kvůli rostoucí míře povědomí o tomto fenoménu v české společnosti," uvedl Josef Šlerka z fondu. "Meziročně také zesílily obavy české internetové veřejnosti z masivního šíření dezinformací i obavy z toho, že lidé sami nedokážou v médiích rozeznat, co je pravdivá a co nepravdivá informace," dodala Hana Friedlaenderová z Nielsen Admosphere.
Mladí lidé v průzkumu vyjadřovali častěji obavy z masivního šíření dezinformací. "Možná i proto je pro ně ve srovnání se starší generací přijatelnější určitá autocenzura sociálních sítí jako nahlašování nevhodných příspěvků druhými uživateli nebo mazání nevhodných příspěvků a blokování profilů na facebooku," uvedli autoři studie.
Výzkum mimo jiné zjišťoval, jak jsou některé "příběhy" šířené tzv. alternativními zpravodajskými zdroji úspěšné u české veřejnosti. Existuje jádro přibližně 12 až 16 procent lidí, kteří takovýmto dezinformacím a konspiracím věří, uvedli analytici. "Mezi nimi převažují především příslušníci starší generace, lidé z menších a středních měst a lidé s nižšími příjmy," dodal Šlerka.
Nejvíce se z testovaných výroků v české společnosti rozšířila informace, že "koronavirus byl uměle vytvořen v laboratořích díky financím Billa Gatese". V médiích ji zaregistrovalo 62 procent uživatelů internetu v Česku, souhlasí s ním 16 procent dotázaných, naopak 62 procent jí nevěří a zhruba pětina účastníků průzkumu uvedla, že neví nebo si není jistá. Za záměrnou dezinformaci považuje tvrzení 40 procent respondentů.
Druhou nejrozšířenější z testovaných informací byla informace o tom, že 5G vysílače mohou negativně ovlivnit lidské zdraví. Tuto informaci zaznamenalo v médiích 53 procent české internetové veřejnosti. Podíl těch, kteří souhlasí s tímto tvrzením, je zhruba stejný jako v případě prvního výroku o Billu Gatesovi, tedy 16 procent. S výrokem nesouhlasí 55 procent oslovených a nerozhodnutých je 29 procent.
Další výrok, podle něhož je nelegální migrace obyvatel muslimských zemí do Evropy ve skutečnosti záměrně řízená Evropskou unií, zaznamenalo ve sdělovacích prostředcích 44 procent dotázaných. O záměrnou dezinformaci jde podle 29 procent lidí, zatímco 28 procent veřejnosti s tvrzením souhlasí.
Nejméně často se lidé setkali v médiích s tvrzením, že dezinformace proti vládám v České republice, na Slovensku a v Maďarsku financuje americký miliardář maďarského původu George Soros. Zaregistrovalo jej 36 procent dotázaných, přičemž 12 procent se domnívá, že jde o pravdivou informaci, zatímco 30 procent považuje výrok za záměrnou dezinformaci.
Průzkumu se v říjnu a listopadu 2020 zúčastnila zhruba tisícovka uživatelů internetu starších 15 let.
