Předseda vlády z Bruselu
Podle Babiše ubude grantů ve fondu obnovy, i Česku připadne méně

Česko dostane z grantů ve fondu pokrizové obnovy ekonomik méně peněz, než mělo mít původně. Důvodem je to, že po vypjatých třídenních diskusích poklesne celková částka v balíku grantů z původně navrhovaných 500 miliard eur (asi 13,5 bilionu korun) zřejmě na 390 miliard. Před začátkem čtvrtého dne summitu EU věnovaného fondu a budoucímu sedmiletému rozpočtu to v pondělí řekl český premiér Andrej Babiš. Novou částku však neupřesnil.

Spor o poměr grantů a úvěrů byl klíčovým tématem prvních tří dnů summitu, který měl původně skončit již v sobotu. Takzvané šetrné země obávající se velkého společného zadlužení bloku si vymohly ústupky, které se nelíbily zvláště jihoevropským státům, jež mají jako pandemií nejzasaženější inkasovat výrazně nejvyšší příspěvky z fondu.

"Nechápu, proč nás nechali čtyři dny jednat o nějaké částce, která je nyní úplně jiná," řekl před pondělním jednáním novinářům Babiš. Dodal ovšem, že chápe Nizozemsko, Rakousko a skandinávské země, které celkové snížení dotací vyjednaly. Snížení celého balíku grantů Babiš vítá, je s ním však spojeno i zmenšení objemu české obálky.

Původně měla ČR na grantech dostat přes osm miliard eur, na základě změny rozdělovacího klíče jí přibyly přes dvě miliardy. O kolik se po navržené úpravě částka sníží, není zatím jasné.

Bude to boj

Podle Babiše bude vyřešení sporu o granty pro úspěch summitu klíčové. Další konfliktní téma, kterým je podmíněnost čerpání z fondu respektem k vládě práva, vrcholnou schůzku neblokuje, podotkl český premiér. Lídři Maďarska a Polska však zatím nenaznačili, že by chtěli ve svých požadavcích na vyškrtnutí této podmínky z návrhu ustoupit. Očekává se, že se o tuto otázku svede souboj, protože zvláště západoevropské státy nehodlají ustoupit z formulace, že "odstřižení" země od unijních financí by navrhovala Evropská komise a schvalovaly členské státy kvalifikovanou většinou.

Boj se podle Babiše může vést ještě o výši slev z plateb do rozpočtu na období 2021 až 2027, z nichž má těžit pět bohatých zemí - Německo, Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko. Česko stejně jako další země proti těmto rabatům vystupuje a podle premiéra má s jejich zvýšením problém, nehodlá však blokovat další jednání.

"Pokud bychom se pouštěli do toho, aby rabaty nebyly, tak by to už vůbec neskončilo," řekl s nadějí na rychlé nalezení shody Babiš. Většina státníků dává v otázce možné dohody před pondělním jednáním, jehož začátek se posunul na 17:00, najevo mírný optimismus.